Naučte se složit jeřába a ozdobte si byt origami závěsem. Inspiraci má Monika Brýdová

Příprava na velikonoční svátky - řeč bude nejen o netradičních kraslicích, ale i o papírových jeřábech
Českobudějovická kreativní publicistka Monika Brýdová letos na jaře nevyrábí klasické velikonoční dekorace, ale nejznámější origami figurku – jeřába. Když jich složíte více, můžete je zároveň zavěsit na originální závěs, který ozdobí váš byt.
„Když začal čínský rok opice, přemýšlela jsem, co do tvoření přináší Asie. A samozřejmě nejznámější je origami neboli skládání papíru. Něco jsem o tom přečetla a zjistila, že nejčastějším motivem je jeřáb. Toho prý umí v Japonsku složit každý a Japonci navíc věří, že když vyrobí za život tisíc jeřábů, přinese jim to zdraví a štěstí,“ říká Monika Brýdová.
Naučila se tedy jeřáby skládat, zjistila, že na origami si člověk vypěstuje i docela slušnou závislost a nakonec začala přemýšlet, jak skládačku využít. „Napadlo mě, že bych mohla udělat dekorační závěs do bytu. Je na něj potřeba asi padesát jeřábů v barvách, které k sobě ladí. Origami jsem postupně navlékla na vlasec s korálky a upevnila na takový dřevěný výřez na strop,“ popsala.
Výroba originální dekorace se dá zvládnout během jednoho odpoledne. „Skládání padesáti jeřábů mi trvalo asi dvě nebo tři hodiny, člověk postupně skládá rychleji a rychleji. Zavěšení na vlasec je také za dvě hodiny hotové,“ popisuje.
Nejprve skládala z běžného kancelářského papíru, ale je možné koupit i speciální papír na origami s dekorativními vzorky.
„Teď mi závěs plný jeřábů v bytě lehce plápolá a je to, myslím, moc hezké. Přináší to zklidnění a mír, ke kterému vás donutí už samotné skládání, protože na nic jiného přitom myslet nemůžete, abyste to nezkazili,“ uzavírá Monika Brýdová.
Všechny články k pořadu Dámská jízda najdete ZDE.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.