Násilí na ženách je jedním z největších problémů v Indii

3. prosinec 2008
Zblízka

V dopoledním Radiožurnálu teď budeme mluvit o studii, která hýbe celou Indií. Jmenuje se Více než sto milionů dívek chybí. Autorem je nositel Nobelovy ceny za ekonomii Amartya Sen. A zaměřuje se na násilí na ženách, od domácí šikany, až po vraždu novorozeňat a ještě nenarozených dívek. V zemi, která je označována za budoucí supervelmoc jednadvacátého století je násilí na ženách jedním z největších problémů. Zblízka v reportáži Jaromíra Marka.

Jaromír MAREK, redaktor -------------------- Před malou kanceláří je shon. Dveře jsou plné lidí a na dvorku ve stínu stromů postává několik dalších skupinek, které čekají, až přijdou na řadu. Všechny návštěvy jsou stejné. Nervózní mladou ženu doprovázejí rodiče nebo bratři. Jsme na okraji hlavního města Indie Dillí. Sem do kanceláře míří manželky se svými problémy, tak jako Lakční, která přichází už počtvrté.

osoba -------------------- Když se připravovala svatba, bylo dohodnuto, že s manželem budeme žít v Dillí, kde mám práci. Manžel se sem ale nechce přestěhovat.

Jaromír MAREK, redaktor -------------------- To Mukeš, šestadvacetiletá učitelka, má vážnější problém. Pro radu do hlavního města přijela až z dvě stě kilometrů vzdáleného Moradabadu. Doprovázejí ji rodiče a bratr.

Mukeš, učitelka -------------------- Před svatbou tvrdili ženichovi rodiče, že jsou bohatá rodina, že jejich syn pracuje pro vládu. Záhy po svatbě ale vyšlo najevo, že to vůbec není pravda. Navíc jsme zjistila, že se manžel stýká s jinou ženou a dokonce si ji teď přivedl domů. Bije mě, chci se rozvést.

Jaromír MAREK, redaktor -------------------- Žen s podobnými i mnohem horšími příběhy chodí do poradny spousta. Co jim zde mohou nabídnout, vysvětluje paní Chanda, která poradnu vede.

paní Chanda, vedoucí poradny -------------------- Když sem přijde rodina ženy, snažím se dostat k jednání i zástupce manžela. S oběma stranami rodinného sporu potom mluvíme a snažíme se je dát dohromady. Mukaš je ale rozhodnutá, že chce rozvod a chce zpátky i své věno.

Jaromír MAREK, redaktor -------------------- Ptám se, jestli je to reálné.

paní Chanda, vedoucí poradny -------------------- Ale ano, možná ne všechno, ale část věna určitě vymůžeme zpět.

Jaromír MAREK, redaktor -------------------- Paní Mukeš je vzdělaná žena, která jde za svým právem. Obecně ale rozvod v Indii je něčím zcela výjimečným. V průměru se rozvede jen jedno manželství ze stovky, a to i přesto, že s domácím násilím v nejrůznějších formách se v Indii setkává až sedmdesát procent všech žen. V Indii má násilí na ženách ještě jednu specifickou a otřesnou formu. Porodit dceru je pro nemajetnou rodinu pohromou. Rodiče musí našetřit na budoucí věno, proto se množí vraždy malých děvčátek a dokonce nenarozených dívek.

Sudha SANDARRAM, předsedkyně celoindické demokratické asociace žen -------------------- Ženy mají právo na umělé přerušení těhotenství, ale tohle je něco jiného. Toto je cílené vyvražďování ještě nenarozených dívek. A to jen pro to, že to jsou dívky. V jediném okrese, v Rianě, vyrostlo během dvou, tří let dvě stě ordinací, které budoucím matkám nabízejí ultrazvukové vyšetření. Když se zjistí, že žena čeká děvčátko, pošle ji rodina na potrat.

Jaromír MAREK, redaktor -------------------- Říká Sudha Sandarram, předsedkyně celoindické demokratické asociace žen. Výsledky vyvražďování dívek jsou znát už v demografických údajích. Zatímco na devadesát pět narozených děvčat připadá v průměru sto hochů, v některých indických regionech se narodí až dvakrát více chlapců než dívek, což odporuje přírodním zákonitostem. Vraždy malých děvčátek jsou nezákonné, jejich počet ale roste. Jaromír Marek, Radiožurnál.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: jma
Spustit audio