Naše předpovědi zemětřesení jsou mnohem méně určité, než bychom si přáli, popisuje seismolog

7. únor 2023

Zemětřesení v Turecku a Sýrii si už vyžádalo přes pět tisíc obětí. „Země v regionu se bude otřásat ještě několik měsíců, jak je to po takto silných zemětřeseních obvyklé,“ naznačuje geolog a seismolog Petr Špaček. „Nevíme ovšem přesně, jestli dojde ke vzniku zemětřesení, která ještě budou ničivá. Nelze to vyloučit.“

Obecným trendem v postižených oblastech bude nyní zeslabování nejsilnějších otřesů a zmenšování jejich počtu. „Celé to bude trvat měsíce a nelze vyloučit, že některé z těch dotřesů budou ještě ničivé.“

Po velkých zemětřesení téměř vždy dochází k menším otřesům po poměrně dlouhou dobu, jako tomu bylo i při zemětřesení v Turecku a Sýrii. „Po několika hodinách od hlavního otřesu vznikl jenom dvakrát slabší otřes s magnitudem 7,5 na jiném zlomu. A teď vznikají zemětřesení s magnitudem až šest.“

Čtěte také

„Neumíme říci, jaká je předpověď pro danou oblast na příští týden nebo pro celý kraj na příštích deset let. Naše předpovědi jsou mnohem méně určité, než bychom si přáli.“

Předvídat rozsah zemětřesení je obecně velmi obtížné až nemožné. „Problém je, že zemětřesení sice vznikají a opakují se v určitých cyklech, ale ty cykly jsou obvykle velmi nepravidelné a často velmi dlouhé.“

Dlouhodobými měřeními lze cykly včetně nejistot a nepravidelností určitým způsobem popsat, pokusit se pochopit a poznatky pak aplikovat v předpovědích. „Ale když nemáme dostatečně dlouhou řadu pozorování, pak je výsledek více zatížen nejistotou.“

Nepřesnost předpovědí a neodolné budovy

Seismologie je poměrně mladý obor, existuje asi 100 let. Opravdu masivní monitorování probíhá zhruba v posledních 30 letech. A to je podle Špačka jeden ze zásadních problémů předpovídání. „Máme poměrně krátké pozorovací řady na to, jak dlouhé a nepravidelné ty cykly jsou.“

Čtěte také

„Dokážeme určit s velkou mírou nejistoty, kde je zvýšená pravděpodobnost výskytu zemětřesení. Můžeme odhadnout velikost pravděpodobnosti. Což i děláme. Ale ten odhad je velmi hrubý a užitečný spíš pro určení obecné míry rizika.“

Z toho prý lze odvodit stavební normy, které by pak měly určovat, jaké je nutné inženýrské řešení staveb v daném místě.

„Musíme si uvědomit, že lidé při zemětřesení obvykle – přinejmenším ve vnitrozemí – přicházejí o život v troskách budov, které sami postavili. Jenom malé procento umírá v důsledku sesuvů půdy.“

„V tomto případě tedy předpokládám, že problémem nebyla jenom nepřesnost modelů předpovědi, ale především to, že tam existuje spousta starších budov, které prostě jsou neodolné vůči zemětřesením – kamenné, vepřovicové, cihlové,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Lucie Vopálenská.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.