Nasadíme astronomii uši, popisují astrofyzikové novou metodu výzkumu. Poslouchat vesmír budou kousek od českých hranic

Kde se vzala myšlenka vybudovat nové centrum právě v Sasku?

Centrum je výsledkem ojedinělé soutěže. Lužice byla hornickou oblastí, Německo do roku 2038 skončí s uhelnou energetikou a rozhodlo se tam vybudovat velké výzkumné centrum. Byla to otevřená soutěž, kterou jsme vyhráli s Německým centrem pro astrofyziku.

Christian Stegmann|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

Je ten region něčím příhodný pro astrofyziku?

Vhodný vlastně není. Je potřeba úplně předělat uhelnou oblast na centrum špičkových technologií. Ale jedna zvláštnost se ukázala, když jsme tam přišli. Zjistili jsme, že tam jsou jedinečné geologické podmínky. Uprostřed lužického regionu leží padesát až sto metrů pod zemí velká žulová vrstva. Tu bychom chtěli využít pro úplně nový druh astronomie.

To zní zvláštně – astronomie, která se dívá nahoru na oblohu, potřebuje něco pod zemí?

Ano, je to legrační. Všichni známe astronomii, kterou děláme očima – optickou. Ale informace z vesmíru k nám přicházejí velmi rozmanité. Poměrně nedávno jsme prakticky prokázali úplně nový druh poselství z vesmíru, a to jsou gravitační vlny. Jsou to pohyby samotného prostoru, velmi jemné změny. Pokud je chceme měřit, potřebujeme klid. Nejlepší je vydat se pod zem na obzvlášť klidném místě, a takové místo doopravdy je v Lužici.

Co můžeme zjistit pomocí gravitačních vln?

Jeden můj kolega to pěkně popisuje tak, že jsme doteď astronomii dělali očima, ale teď můžeme vesmír a jeho otřesy také poslouchat. Nasadili jsme astronomii uši. Zvuky, které jsme schopni slyšet, ale musí být dostatečně hlasité. Vesmírem musí něco pořádně zatřást, aby to dolehlo až k nám na Zemi.

Čtěte také

Vyfotili jsme přesně to, co Einstein před sto lety spočítal, potvrdili vědci prvním snímkem černé díry

Třeba když se slévají dvě černé díry, tak se časoprostor velmi deformuje a vznikají silné gravitační vlny, které k nám putují stovky milionů světelných let a dorazí jen jako titěrné výkyvy o velikosti tisíciny atomového jádra.

Jsou to nejpřesnější měření v historii lidstva. Tento druh astronomie je proto motorem technického pokroku. V takových zařízeních se rodí nové technologie, nové nápady, kde posouváme hranice možného.

Co z toho budete moci zkoumat v Lužici?

Minimálně tam vybudujeme podzemní laboratoř pro vývoj přístrojů na měření gravitačních vln. Bude mít přesah i přes hranice, zapojí se do ní i české instituce. To je důvod mojí návštěvy tady. Kromě toho se ale mluví o velkém Einsteinově teleskopu gravitačních vln, o kterém se ještě nerozhodlo, kde bude stát.

Mnoho let se prověřuje lokalita u holandského Limburgu, poblíž hranic s Belgií a Německem, a také středomořský ostrov Sardinie. Teprve teď jsme začali s průzkumy, jestli bychom ho nemohli postavit také v Lužici.

Musíme si uvědomit, že to je investice dvou miliard eur. Potřebujeme se ujistit, že nám na vybraném místě bude fungovat padesát až osmdesát let. Rozhodnutí proto padne v roce 2026 nebo 27, a pak se začne stavět.