Národovecký proud na Slovensku není zafixovaný v krajní pozici. Záleží na tom, komu konkuruje, tvrdí politolog Just

1. říjen 2022

Slovensko momentálně prožívá neklidné období. Vedle energetické krize řeší možný rozpad menšinové vlády a návrat staré garnitury či nepředvídatelné kroky Igora Matoviče do budoucna. Na slovenské politické scéně také stojí další hráč, krajní pravice, která je zatím trochu v pozadí. Dnes má novou tvář a jméno a s každým dalším problémem jí přibývá sil. Bude však změna image stačit extrémistům k úspěchu? Hostem pořadu je politolog Petr Just.

V lednu 2021 Ľudová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby před několika měsíci výrazně změnila své stranické stanovy a stala se tak stranou se silně centralizovanou mocí v rukou jejího předsedy.

Čtěte také

Část jejích zástupců, mimo jiné i její jediný představitel v Evropském parlamentu, následně stranu opustila a spoluvytvořila krajně pravicové hnutí Republika. To původně pod názvem Hnutí za demokracii založil kandidát na prezidenta Ivan Gašparovič.

ĽSNS se rovněž potýká se snižováním volebních preferencí. Na první pohled by snížení popularity strany mohlo působit jako obecné snížení popularity krajně pravicových stran. Preference hnutí Republika, které bývá označováno jako krajně pravicové, však setrvale stoupají. V předvolebních průzkumech je navíc za extrémistické považuje pouze 21 procent dotázaných, kdežto Kotlebovce 64 procent respondentů.

Sice slábne ten, aspoň doposud, nejznámější krajně pravicový subjekt, ale to neznamená, že by hlasy od krajně pravicových stran odcházely.
Petr Just

„Krajní pravice i nadále zůstává relevantním hráčem na slovenské politické scéně. To, že aktuálně Slovensko řeší na první pohled jiné problémy, by určitě nemělo odsouvat problematiku krajní pravice. Sice slábne ten, aspoň doposud, nejznámější krajně pravicový subjekt, ale to neznamená, že by hlasy od krajně pravicových stran odcházely,” komentuje vývoj politolog Petr Just.

„Vytváří se jiné subjekty, které jsou podobně zaměřeny, které přebírají původní voliče Kotlebovců a které zároveň získávají i určité partnery mezi ostatními stranami,“ tvrdí Just. Nejvýraznější je dnes právě hnutí Republika.

Nová tvář krajní pravice

„Zatím máme velmi málo informací o nějakém hodnotovém zakotvení, respektive hlavně o těch rozdílech v hodnotovém zakotvení Republiky a ĽSNS. Vycházejí z nějakého minimálně společného národoveckého autoritářského rámce,” popisuje Just podobnosti mezi oběma uskupeními.

Hnutí Republika slibuje boj za zachování národních a křesťanských hodnot a zejména boj s korupcí. Její představitelé se však urputně snaží oddělit od své mnohdy problematické minulosti. Hodnotový posun tak zatím není možné vyloučit.

Krajní pravice má k levici velmi blízko třeba v socioekonomických otázkách
Petr Just

„Národovecký proud je dynamický, není zafixovaný v nějaké krajní nebo naopak umírněné pozici. Záleží na tom, komu konkuruje, kolik má konkurentů v té podobné části politického spektra a o kolik stejných voličů bojuje. Mohou nechat Kotlebovce, aby se nějak zabetonovali v těch krajně pravicových pozicích a třeba trošku ustupovat k některým umírněným,“ rozvádí Just možnosti hnutí Republika.

Samotná radikálnost konkrétního uskupení je zároveň velmi relativní, silně závisí na porovnání s okolím. „Podívejme se na Slovenskou národní stranu, která dlouhodobě byla vnímána jako ta nejkrajnější pravicová strana. Jakmile tam do politiky vstoupili Kotlebovci, tak nakonec i ona byla vnímána jako mnohem umírněnější subjekt,“ uvádí Just.

Republika jako koaliční partner

Pozitivní vnímání nového hnutí také otevírá možnosti spolupráce s dalšími stranami, čemuž napomáhá i jejich posilující pozice. „Zatím se zdá, alespoň z reakcí zejména strany SMER, že ve vztahu k Republice je určitá možnost navázat nějakou spolupráci, která by potenciálně mohla skončit i koalicí po volbách. Zatímco v případě Kotlebovců by to bylo trošku problematické,” rozebírá Just.

Čtěte také

„Krajní pravice má k levici velmi blízko třeba v socioekonomických otázkách. I kdyby se SMER nikam nepohyboval, tak k němu tyto strany budou mít blízko. V poslední době se octnul více na okraji toho levicového spektra. Krajní pravice a krajní levice jsou skutečně mnohem blíž, než by se na první pohled zdálo,“ zavrhuje Just tradiční rozdělení pravice a levice na přímce. Strany se podle něj nacházejí na pomyslně podkově, jejichž extrémní konce k sobě mají velmi blízko.

V celém pořadu Zaostřeno se také dozvíte, proč stoupá obliba krajně pravicových stran či jaká budoucnost nejspíše čeká Mariana Kotlebu a jeho ĽSNS. Pořadem provází Pavlína Nečásková.

Spustit audio

Související