Národní muzeum plánuje dokončit největší Palachův pomník na světě

16. listopad 2018

Zřejmě největší pomník Jana Palacha na světě stojí vedle bývalého Federálního shromáždění v horní části Václavského náměstí v Praze a až do letoška o něm veřejnost nevěděla...

Třicetimetrový zužující se ocelový pylon vedle Nové budovy Národního muzea je největším pomníkem Jana Palacha. Tento fakt vyšel najevo po téměř padesáti letech, když se Národní muzeum rozhodlo třicetimetrový ocelový pylon v souvislosti s opravou vedlejší historické budovy a úpravou jejího okolí zrestaurovat. Technické dokumenty prozradily původní záměr architekta Karla Pragera, který se mu podařilo utajit. Národní muzeum chce Pragerův plán dotáhnout do konce a doplnit pylon o plastiku nazvanou „Plamen“.

Intimní setkání s Václavem Havlem. Dopisy Olze v Divadle v Dlouhé režíruje SKUTR

Dopisy Olze, Pavel Neškudla

Divadlo v Dlouhé poprvé uvede scénické zpracování dopisů Václava Havla, které psal z vězení mezi roky 1979 až 1983. Inscenaci Dopisy Olze představuje režijní tandem SKUTR – Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský – jako divadelně – pohybovo – hudební tvar asociativního rozvíjení textu dopisů o vnitřním světě člověka, který vstoupil do dějin.

Soutěž na přestavbu původně neoklasicistické budovy Peněžní burzy z druhé poloviny 30. let pro potřeby parlamentu byla vypsána v letech 1965 až 1966. Podmínkou bylo, aby byl burzovní palác co nejméně měněn. Vyhrál návrh architektů Karla Pragera, Jiřího Kadeřábka a Jiřího Albrechta. Přišli s ojedinělým řešením - navrhli dům nad domem.

Součástí návrhu byla i díla soudobých umělců, zvláštní komise však vyřadila 21 děl od politicky nepohodlných autorů. Vyřazena byla i předpokládaná dominanta exteriéru - dílo Plamen od Miloslava Chlupáče. Velký žulový kvádr měl být zhruba ve třetině třicetimetrového pylonu, se kterým Karel Prager počítal od začátku, tedy ještě před tím než se Jan Palach upálil.

Mé vzpomínky. Vycházejí kompletní paměti otce prezidenta Václava Havla

Z knihy Mé vzpomínky

První úplné vydání vzpomínek Václava Marii Havla, otce prezidenta Václava Havla a vědce Ivana M. Havla, je možné číst mnoha způsoby. Jako autoportrét osobnosti, jejíž pronikavý podnikatelský duch se zcela přirozeně snoubil se společenskou odpovědností. Jako kroniku jedné z nejvýznamnějších pražských rodin počátku 20. století či jako monumentální fresku počátku moderních českých dějin.

„Rok 1969 hodně věcí změnil. Samostojné sochařské dílo se mělo proměnit spíše na pietní připomínku Jana Palacha. Také se proměnila koncepce samotného díla, kdy do něj měl být vložený kamenný kvádr s plastikou nazvanou Plamen. V rámci návrhu, který je k dispozici v archivu Národní galerie, je to matka a syn - je vidět, že se to vztahuje k oběti. Oko cenzora ale odhalilo Plamen jako problém, a dodnes to nebylo rehabilitováno.“

Národní muzeum podle Michala Stehlíka do budoucna počítá s tím, že se vrátí k myšlence z roku 1969 a Palachův pomník dokončí. „Samozřejmě jsme řešili i s restaurátorem Kašparem, zda by na základě návrhu bylo možné kvádr vyrobit a umístit ho na Pragerův pylon. Teď už jde spíše jen o čas a peníze.“

Spustit audio