Národní muzeum od sklepa po půdu

Příběhy pražských paleontologů: jediné zakopnutí způsobilo výjimečný objev

Neotevřené bedny jednoho rytíře s neznámým obsahem, zapomenuté příběhy, mravenčí práce kurátorů. To všechno je pražské Národní muzeum. Slavnostní otevření zrekonstruované historické budovy muzea se uskuteční už za pár dnů. Amy se dnes podíváme pod pokličku tamním paleontologům.

Kurátor Vojtěch Turek pracuje v Přírodovědeckém muzeum skoro 50 let. Za tu dobu se několikrát dočkal opravdové pracovní radosti. Tu největší mu ale udělal jeden živočich. 

„Šlo o obojživelníka, který plaval těsně nad dnem. Pak spočinul, nechal otisk svého těla na dně, a nakonec zase odkráčel. To všechno bylo nalezeno na vrstevní ploše o velikosti 40 centimetrů,“ popisuje. Tuto krátkou procházku si zmíněný živočich udělal před 330 miliony let.

Hodně atraktivní jsou kosti. Každou chvíli sem chodí někdo s nálezem. Občas musíme někoho zklamat – to třeba když sem přijde někdo se zuby koně a je přesvědčen, že jsou to zuby šavlozubého tygra.
Josef Beneš v roce 1968 v rozhlase

(Ne)šťastná náhoda

Mnohem kratší dobu ležely v Národním muzeu bedny, o kterých dlouho nikdo nevěděl. Až jednou o ně zakopla depozitární pracovnice. 

Věřím, že to stihneme. Národní muzeum znovu otevře v říjnu 2018, říká ředitel Lukeš

Michal Lukeš

Je to už dva a půl roku, kdy expozice v historické budově Národního muzea nahradilo lešení a stovky návštěvníků vystřídaly skupiny dělníků a restaurátorů. „Celá rekonstrukce je tak trochu moje dítě,” neskrývá generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš, který si Lucii Výbornou pozval přímo na stavbu.

„Stala se jí banální věc. Rozbila se jí žárovka na cestě z depozitáře a cestou zakopla o nějaké bedny. Začal jsem zjišťovat, odkud se tam vzaly. A dozvěděl jsem se o existence takzvaných Jirušových beden,“ vzpomíná ředitel knihovny Národního muzea Martin Sekera. 

Rytíř Bohuslav Jiruš byl botanik a jednatel Národního muzea. Právě muzeu odkázal v závěti své knihy a sbírky. „Součástí daru byly také dvě bedny, které nechal zapečetit a zavřít. Stanovil, že se 200 let nesmí otevřít,“ popisuje ředitel knihovny.

Naši potomci se do nich podívají nejdříve v roce 2101.

autoři: Regina Květoňová , als
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.