Národní galerie zkoumá žádosti o vydání uměleckých děl v církevních restitucích
Církve chtějí v rámci majetkového vyrovnání se státem po Národní galerii 519 uměleckých děl. Instituce ale zatím žádné z nich nevydala. Jde o sochy, obrazy nebo grafické listy. Galerie dnes zopakovala, že se schyluje k navrácení děl Vyšebrodský cyklus, Puchnerův oltář a dvou obrazů Petra Paula Rubense.
„Církve musí doložit, že byly vlastníky uměleckých děl, z jaké nemovitosti předměty pocházejí, že žadatel je právním nástupcem nebo přímo tím, komu bylo umělecké dílo odebráno. Případně musí podpořit svou žádost dalšími dokumenty, které se podaří sehnat,“ vyjmenovává vedoucí správy majetku a ekonom pražského Arcibiskupství Karel Štícha.
Národní galerie teď 34 žádostí od církví nebo náboženských společností vyhodnocuje. Má na to šest měsíců. Podle pověřeného ředitele galerie Víta Vlnase patří k těm nejvzácnějším dílům například obraz Roudnické madony, který pochází z doby před rokem 1380, a Madony z Veveří.
„V případě Roudnické madony nemáme doklad o právním nástupnictví, v případě Madony z Veveří mezi dokumenty postrádáme doklady o tom, že obraz byl vůbec v rozhodné době majetkem farnosti. Žadatelé budou vyzváni, aby tyto dokumenty doložili,“ uvádí Vlnas.
K prodloužení lhůty na projednání došlo už u žádostí o navrácení Vyšebrodského cyklu a obrazu Petra Paula Rubense. Vedení galerie také upozornilo, že zhruba nadpoloviční většinu z 519 děl už nevlastní.
O vydání církevního majetku v rámci vyrovnání státu s církvemi se mohlo žádat do 2. ledna. Je možné, že se počty žádostí ještě zvýší, některé může mít přímo ministerstvo kultury.
Pověřený ředitel národní galerie Vít Vlnas řekl, že při posuzování žádostí galerie postupuje striktně podle zákona a vydá jen umělecká díla, na která je nárok žadatelů nesporný. S tím souhlasí i poslanec a kandidát na ministra kultury za KDU-ČSL Daniel Herman.
„Mně se velmi líbí vyjádření pana ředitele, že se musí postupovat striktně podle zákona. To jsou mantinely, v jakých se pohybujeme. Zákon stanovuje jasné parametry. Pokud bude cokoli sporného, musí rozhodnout soud,“ říká Herman a pokračuje:
„Není na straně galerie ani církví, aby suplovaly soudní instituci. Zákon musí být naplněn, ať je v čele Národní galerie, ministerstva kultury či jiného státního institutu kdokoli. Sporných věcí jistě bude více, myslím, že je to standardní a není to v kategorii neřešitelného problému.“
Většina děl zůstane na stávajícím místě
Herman zároveň očekává odpovědný přístup církví a náboženských společností při nakládání s navrácenými uměleckými díly
„Vždycky byly a i současná praxe ukazuje, že jsou, velmi odpovědnými správci svěřeného majetku. Očekávám, že velká většina děl zůstane v galeriích a muzeích, kde v současnosti jsou. Jednak mají odpovídající péči, jednak jsou přístupná v tom režimu, jaký galerie a muzea mají,“ tvrdí Herman a doplňuje:
„V některých případech je možné, že se třeba přemístí do sakrálních prostorů, ale i tak bude zajištěna jejich přístupnost. To je na dohodě. Jestliže bude jednoznačné, že se dílo má navrátit původnímu majiteli, jeho přání a rozhodnutí je důležité. Ale nepředpokládám problémy, myslím, že vždy dojde k dohodě mezi odpovědnými představiteli státní správy a církví.“
Finanční otázkou restitucí se dnes večer budou zabývat koaliční partneři hnutí ANO a ČSSD. Lidovci na jednán přítomni nebudou.
„My jsme jednoznačně řekli, že restituce je pro nás uzavřenou záležitostí. Naše stanovisko od samého začátku bylo, že pokud v tom budoucí koaliční partneři mají nějaké otázky, je dobře, že zasednou se zástupci církví k jednomu stolu a vysvětlí si to. Pro nás v tom není žádný problém. Pokud se dojde k férové dohodě, KDU-ČSL nebude mít nejmenší zájem toto jakkoliv komplikovat,“ dodává Herman.