Napětí s Čínou houstne. A lídři EU hledají zbraně proti agresivní obchodní politice Pekingu

Z Číny do Evropské unie dlouhodobě proudí obrovské množství zboží – od elektroniky a spotřebního zboží až po solární panely či baterie. Opačným směrem je tok zboží výrazně slabší. Výsledkem je obchodní deficit v řádu stovek miliard eur.

Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu Europeum|foto:Anna Urbanová, Český rozhlas

O problémech světového obchodu budou lídři států Evropské unie jednat zejména ve čtvrtek večer při společné večeři. Oficiálně ovšem Čína na programu summitu není. Podle Vokálka je Evropská unie opatrná při označování svých rivalů.

„Za těmi různými výrazy jako ‚posílení konkurenceschopnosti‘, ‚posílení a zlepšení dodavatelských řetězců‘ a tak podobně, se v 90 procentech případů skrývá Čína a rivalita s Čínou. A do závěrů se to nedostává z opatrnosti. Možná se i bojíme rozpoutat nějaký větší konflikt s Čínou,“ odhaduje Martin Vokálek.

Ostří hoši vs. opatrní pragmatici

Postoje jednotlivých členských států vůči Číně se podle něj různí. Tvrdší přístup a větší ochranu vlastních podniků prosazují například pobaltské státy či Francie.

Čtěte také

iROZHLAS

Nad EU visí hrozba obchodní války s Čínou. Evropa chrání své zájmy a Peking je proti, říká novinář

„A pak jsou tady opatrní pragmatici, kam bych možná zařadil Německo nebo Španělsko. Německo má velký problém s tím, že německý automobilový průmysl je velmi závislý na exportu do Číny. A na druhou stranu je německý automobilový průmysl také závislý na dodávkách různých součástek z Číny,“ vysvětluje šéf Institutu Europeum opatrný přístup Německa.

Jaké zbraně proti agresivní obchodní politice Číny může Evropská unie použít? Jaká další témata budou unijní lídři na summitu Evropské rady řešit? A proč se zásadně neposouvá vyjednávání o novém víceletém rozpočtu Evropské unie? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.