Náklady na zimní údržbu silnic stoupají
Ředitel Fondu dopravy Pavel Švagr, chcete-li vrchní silničář, předpokládá nárůst výdajů na údržbu z 1,7 na 2,5 miliardy korun. Ve většině okresů Plzeňského kraje se náklady jen za prosinec pohybovaly kolem devíti milionů korun. Co zvýšené kalamitní náklady mohou znamenat?
Peníze na údržbu i investice na silniční sítě jsou v naší zemi součástí jednoho balíku, jehož zvýšení je za normálních okolností nemožné. Proto nepřekvapí následující rovnice.
Pavel Štercl, plzeňský krajský radní pro dopravu: Čím víc vyčerpáme peněz na zimní údržbu, to znamená odklízení sněhu a podobně, tím méně pak nám zbude peněz na nějaké investiční akce. Možná ale, že ne. Možná, že ten vývoj zimy bude takový, že už nebude takový finanční nárok a že se vejdeme do těch finančních prostředků, které máme rezervované na zimní údržbu.
To, že kalamita beznadějně nevyčerpala rozpočet na zimu, někoho možná překvapí. Ale podle Miroslava Mošny, vedoucího směny silničářů ve Starém Plzenci, se i loni touto dobou vyčerpalo na údržbu srovnatelné množství peněz.
Miroslav Mošna, silničář, Starý Plzenec: Když si lidi myslí, že nic není, tak se musí stejně vyjíždět a spotřeba té nafty nebo toho materiálu je stejná.
Přesto i starý praktik potvrzuje úřednická slova o tom, že letošní kalamita se projeví na kvalitě silnic.
Miroslav Mošna, silničář, Starý Plzenec: To, co vyčerpá zima, se už nemůže potom dát v létě na silnice. A vlastně teďka jsme spadli pod kraj, tak jestli bude více peněz nebo to bude na stejné úrovni, to nevím.
Pavel Štercl, plzeňský krajský radní pro dopravu: Samozřejmě v případě, že bude dále pokračovat nějaký kalamitní stav, tak počítá se v rozpočtu s jistou rezervou. A tato rezerva by se na to čerpala.
Rezervy zalepí díry v rozpočtu. Zalepí jednou provždy i děravé silnice? Podle Miroslava Mošny se údržba spíše podobá nepřetržitému záplatování neopravitelného než systematické správě majetku.
Miroslav Mošna, silničář, Starý Plzenec: Jsou silnice, které jsou opravdu už vyžilé. A to, co se většinou opravilo, nedělají se díry na stejném místě, ale udělají se jinde. Co po tom jezdíme, tak vidím, že to není na stejném místě, že se dělají nové výtluky.
Mohou kraje jako vlastníci nejzanedbanějších silnic vůbec nějak změnit stav, když silničáři mají co záplatovat a řidiči mohou oprávněně nadávat na děravé cesty? Krajský ministr dopravy Pavel Štercl se prý nerad odpovědnosti zříká. Pro současný stav financování s oblibou používá následující přirovnání.
Pavel Štercl, plzeňský krajský radní pro dopravu: Někdo mi daroval automobil, ale řekl mi, že Pepík mi do toho bude kupovat benzín a Pepík se bude starat o opravy. To je přece tak nelogické, tak nenormální v majetkových vztazích. Zatím ten parlament rozhoduje položkově o investičních akcích, čili parlament rozhoduje o tom, že v Horní-Dolní se opraví tato část komunikace, byť není státu, ale je ve vlastnictví kraje.
Současný stav by se dal chápat jen v jednom případě. A to, kdyby nebylo možné spravedlivě rozpočítat peníze pro všech 14 krajů a ty by se o ně potom pohádaly. Podle Pavla Štercla se ale krajští radní pro dopravu už dávno dohodli.
Pavel Štercl, plzeňský krajský radní pro dopravu: Máme matematický aparát v podstatě nějakým způsobem zažitý a chceme za něj bojovat, ale v případě, až nebude tady ten státní fond dopravní infrastruktury. Zatím to do této doby nejde realizovat, protože ten má svůj zákon a řídí se svým zákonem.
Kraje zatím převzaly SÚS, tedy Správy a údržby silnic. Tam snad mají šanci něco změnit. Podle Miroslava Mošny by velice pomohla obměna vozového parku.
Miroslav Mošna, silničář, Starý Plzenec: Veškerá technika je už opravdu stará, některá přes dvacet let, ale ty trambusy pořád ještě vykonají svou práci. V letošní zimě jsme je opravdu využili.
Řidič sypače Ladislav Holub má ale jiné priority.
Ladislav Holub, řidič sypače: Spíš by měli víc platit. Za to, co bereme a v čem jezdíme, je to velice krutý.
Náročná práce při kalamitě opravdu neodpovídá platu na hraně poloviny celostátního průměru. Změní něco kraje v tomto směru alespoň ve svých příspěvkových organizacích?
Pavel Štercl, plzeňský krajský radní pro dopravu: Potkával jsem ty řidiče, kteří byli velmi vyčerpaní, spali někdy jen dvě nebo tři hodiny, což teda je na pokraji zoufalství taková práce. Nicméně se snažili a já velmi přemýšlím, jakým způsobem tuto jejich práci ohodnotím. Ale finanční prostředky extra, že bych někde sehnal, zatím nevidím, kde bych je mohl sehnat a jak bych je odměnil.
Takže nezbude než tabule cti, diplom, nebo nástup před rozvinutou zástavou? Připomíná vám to socialismus? Podle Pavla Štercla je právě v minulých zlozvycích hlavní problém SÚS.
Pavel Štercl, plzeňský krajský radní pro dopravu: To byly státní organizace a státní organizace dost takového socialistického typu. Díky tomu, že přešly teďko pod kraj, je jim dána možnost začít kapitalisticky přemýšlet a kapitalisticky pracovat. Aby si mohly začít shánět i jiné práce, které by jim doplnily v podstatě finance. Protože zatím oni byli zvyklí žít jedině na základě nějakých direktiv. Shora přišlo - tam to oprav, to udělej a oni s nataženou dlaní čekali v podstatě na peníze. A kolikrát se staly situace, že ani nesněží, ani není kalamita, ty lidi a stroje tady jsou a stojí.
Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura . Texty neprochází korekturou.