Nádraží Estaçao da Luz - brána jazyků

Možná vás to překvapí, ale nejvíc obyvatel v Jižní Americe mluví portugalsky. Konkrétně je to každý druhý. V portugalsky mluvící Brazílii totiž žije více než polovina obyvatel kontinentu. Jazyk v této někdejší portugalské kolonii ale ovlivnili i příslušníci nejrůznějších národů, kteří se tam za pět století usadili.

Desetitisíce lidí projdou denně po nástupištích nádraží Estaçao da Luz v Sao Paulu. Právě toto místo připomíná rozmach dnes největšího města nejen v Jižní Americe, ale také na jižní polokouli. Po železnici vybudované Angličany tudy v druhé polovině 19. století putovaly pytle s kávou do přístavu Santos. Opačným směrem se po kolejích do vnitrozemí státu Sao Paulo dostávali imigranti. Už to nebyli otroci, otrokářství bylo zrušeno. Lidé přicházeli dobrovolně - většinou pracovat na plantáže s kávou. Pak, když skončila takzvaná kávová éra, tu nacházeli jinou obživu.

Věž neoklasicistní budovy nádraží ukazovala na začátku minulého století celému okolí čas. Skoro by se dala nazvat babylonskou věží, protože pod ní vycházeli z nádraží Italové, Portugalci, Japonci, Syřané, Libanonci, Arméni, Němci nebo Číňané.

Dnes už z nádraží Luz nejezdí vlaky až k pobřeží. Jsou tu jen příměstské linky, které vozí potomky přistěhovalců. Je tu proto také muzeum portugalštiny, kde mapují, kdo a čím přispěl do jazyka, kterým mluví v Jižní Americe na 200 miliónů lidí.

"Brazilská portugalština vznikla ze třech hlavních kořenů: Byly to jazyky indiánů, také africké jazyky, no a pak samotná portugalština z Portugalska. Kromě toho naši portugalštinu ovlivnili svou původní řečí imigranti, kteří sem přicházeli na začátku 20. století," vypráví Carol Schiesari, brazilská průvodkyně s italským příjmením a rumunským křestním jménem.

Indiáni jsou dnes nejmenší etnickou skupinou v Brazílii, tamní úřední jazyk ovšem v mnohém ovlivnili. Mnoho místních názvů je například z indiánského jazyka tupí-guaraní, kterým - jen tak pro zajímavost - vysílalo kdysi i československé Radio Praha. Indiáni ale dali název také řadě ovoce. Třeba abacaxi - to je ananas. Od Indiánů, neustále se koupajících v řece, se prý Brazilci také naučili sprchovat se několikrát denně.

Z Afriky zase pochází třeba název (ale také rytmus) asi nejznámějšího brazilského tance - samby. Původem z Konga a Angoly. Svou řeč a kulturu si totiž do jisté míry ponechaly asi tři milióny otroků, násilím přivezených do Brazílie portugalskými kolonizátory z Afriky.

Vraťme se ale na začátek 20. století a na nástupiště nádraží Luz. Nejvíce je vidět vliv jazyků kdysi přišedších imigrantů na jídle, které si s oblibou dávají úplně všichni smíšení Brazilci. Ve dvacetimilionovém Sao Paulu dnes žije nejvíce potomků Italů - mají i své vlastní čtvrti a samozřejmě pizzerie. V Japonské části města Liberdade si zase dáte skvělou polévku missô nebo smažené nudle yakissoba.

V okolí největší tržnice ve městě se usídlili Arabové. Mají snad nejlepší jídlo a ještě lepší sladkosti. Na jejich lístku tak najdete jídla jako esfiha, kibe, kafta nebo homus. Jeden brazilský řetězec rychlého občerstvení se dokonce jmenuje arabsky - Habib's - a prodávají v něm kromě specialit třeba sendvič zvaný Bejrút. Na jiném místě si zase můžete dát třeba košer jídlo.

"Dnes má na naši portugalštinu vliv především angličtina," vysvětluje průvodkyně Carol. Mnoho moderních slov tak je původem anglických, přepsaných tak, aby je i Brazilec bez znalosti angličtiny uměl vyslovit. Také z angličtiny pocházejí názvy jídel nebo i jejich druhy. To, co prodávají v rychlém občerstvení, se obecně nazývá lanche (lunch) a ze všech těch kalorických pokrmů si můžete dát třeba X-burger (cheesburger). V portugalštině se totiž písmeno X vysloví "šís".

I čeština má v Brazílii své zastoupení. Juscelino Kubitschek je snad nejznámější brazilský prezident. Po Janu Antonínovi Baťovi jsou v brazilském vnitrozemí pojmenovaná města Batatuba, Bataypora a Bataguassú a po jeho manželce Mariapolis. A přímo do slovní zásoby nejrozšířenějšího jazyka v Jižní Americe proniklo - i když nepřímo přes evropskou portugalštinu - jedno české slovo. "Odkud pochází slovo robot? Tak to nevím!" podivila se průvodkyně.

Že je "robô" slovo původem české, ovšem v muzeu portugalštiny na nádraží přistěhovalců Estaçao da Luz nevědí. Není ale divu - ve směsi brazilského jazyka a lidu je česká jen kapička.

autor: dkk
Spustit audio