Naděje české vědy. Zraje v Česku přelomová generace?
Kvůli Pavlu Hobzovi se musely přepisovat učebnice chemie. Objevil nepravé vodíkové vazby
Celý seriál:
Nejcitovanější český vědec Pavel Hobza získal v letošním ročníku Cen Neuron ocenění za celoživotní přínos vědě v oblasti chemie. Teoretickými výpočty odhalil nepravé vodíkové vazby, jejichž existenci potvrdily i reálné pokusy. Do Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd dochází 67letý vědec s radostí už přes 20 let. „Na všech obrazovkách teď kvůli ocenění visí můj obličej. Lidé si tak musejí počkat, než se tam objeví dnešní jídelníček,“ směje se skromně.
Související
-
Chtěl jsem vytvořit něco převratného, říká Čech, který odmítl Zuckerberga
Cenu Neuron za významný vědecký objev letos dostal Tomáš Mikolov, který se věnuje vývoji umělé inteligence. Způsobil převrat v oboru zpracování přirozeného jazyka počítačem
-
Geneticky modifikované potraviny zachraňují životy, říká oceněný rostlinný biolog
Za výzkum hormonu auxin dostal nedávno cenu Neuron. Profesor Jiří Friml zkoumá, čím by věda mohla vylepšit pěstování plodin nebo zlepšit jejich kvalitu.
-
Nadané české vědce čeká studium na prestižních zahraničních univerzitách. Bez stipendia to nejde
S blížícím se začátkem nového akademického roku vyrazí někteří čeští studenti také na zahraniční školy do USA nebo Velké Británie. Mnohým to nabídne také zajímavé projekty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
