Nad bombardováním Prahy Američany lidé stále kroutí hlavou

01093543.jpeg

Je to jedna z mnoha nevyřešených hádanek druhé světové války. Proč Američané před pětašedesáti lety, 14. února 1945, bombardovali Prahu? Opravdu si spletli českou metropoli s německými Drážďany? Nebo si snad spojenci záměrně vybrali Prahu jako náhradní cíl?

"Měli jsme představu, že nám Američané nic neudělají. Měli jsme pocit, že jsou s námi. Místo toho, abychom chodili do sklepů, vyřítili jsme se ven, mávali jsme na ně, posílali jim pusy a řvali na ně," vzpomíná Zdeňka Procházková, které bylo na konci války osmnáct let.

Spojeneckým letadlům, jak sama říká, Češi v Praze mávali na pozdrav. Změnil to až 14. únor roku 1945. Ten den bylo teplé, slunečné počasí, téměř jarní. Kolem poledne byla Zdenka Procházková u přátel v paláci Alfa na Václavském náměstí.

"Vyskočila jsem a vrhli jsme se na terasu, kde jsme začali řvát, skákat a objímat se. Najednou jsem viděla, jak padá první bomba na Dům potravin a druhá na Dům módy. Začali jsme se trochu bát a zbaběle jsme utíkali dolů," popisuje Zdeňka Procházková.

"Přikryti v dlouhé řadě leží mrtví. Jen tušíte, jak hrozná byla jejich smrt," nesl se tehdy éterem hlas reportéra Josefa Cincibuse. "Jdu ulicemi. Dívám se, jak vzhůru trčí holé zdi, a dívám se prázdnými okny do nebe. Těším člověka, jemuž zůstalo pod hořícími troskami dítě," pokračoval.

"Procházela jsem ulicemi. Samozřejmě se lidé podivovali, ale musím říct, že jsem se nesetkala s nikým, kdo by na Američany nějak moc nadával. Lidé spíš nadávali na sebe, proč se neschovali, protože nemuselo být tolik obětí," říká Zdeňka Procházková.

Statistika: Více než 700 mrtvých a téměř dva tisíce zraněných. Americké bomby zasáhly zejména centrum Prahy, poničena byla také dnešní Vinohradská třída, tehdejší Schwerinova. Tam ze sutin jednoho z domů vyprostily záchranné čety matku Jiřího Válka.

"Matka měla noční děsy. Vždycky se probudila a křičela: 'Já se zabiju, já se zabiju!' Jako děti jsme nevěděly, co to je, ale pak jsme zjistily, že to jsou následky náletu, psychický stres. Celý život spojencům nemohla přijít na jméno. Byl to tak významný zážitek, že se s tím do smrti nevyrovnala," vzpomíná Jiří Válek.

Proč Američané zaútočili na Prahu a proč si za cíl vybrali civilní obyvatelstvo? Odpověď hledám ve Vojenském historickém ústavu na pražském Vítkově.

"Bohužel dodnes nemůžeme stoprocentně říci, co bylo hlavní příčinou, že pětiminutový nálet byl tak překvapivý a tak tragický," říká historik Jan Boris Uhlíř. "První teorie říká, že se Američané skutečně spletli a zaměnili Prahu za Drážďany. Ta se táhne od roku 1945. Podle druhé teorie byla Praha náhradním cílem. Ta se vynořuje po roce 1990. Podle mého názoru je pravděpodobnější," dodává.

mapa
Zobrazit Václavské náměstí a bombardování 14. února 1945 na větší mapě