Na zdravotní stav segregovaných Romů mají největší vliv materiální podmínky a životní styl
Ústav psychologie zdraví při Lékařské fakultě Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích se už řadu let zabývá i výzkumem o zdraví Romů – a to ve spolupráci s holandskou univerzitou v Groningenu. My si teď řekneme, k jakým závěrům dospěl.
Liší se zdraví a délka života Romů od majoritní populace? Takovými otázkami se zabývá výzkumný pracovník Andrej Belák z Lékařské fakulty v Košicích. Podle jeho slov i z demografických výzkumů vyplývá, že se Romové na Slovensku dožívají nižšího věku, než zbytek populace.
„Když vezmeme zhruba všech těch 450 tisíc Romů, o kterých víme na Slovensku, to znamená i segregované i integrované Romy, tak ten průměrný rozdíl je zhruba na úrovni deseti let, nebo něco pod deset let. Ale když se podíváme na částečné údaje z míst, kde porovnáme jen segregované romské lokality s místními neromskými lokalitami, tam se ty údaje dokáží vyšplhat i na dvojnásobek a více, rozdíly jsou tedy až 20-25 let. To patří mezi světové extrémy, hůř už jsou na tom jen populace řekněme Aboriginců v porovnání s běžnou populací v Austrálii. Jsou to opravdu extrémy.“
Žebříček příčin úmrtí je u Romů podobný jako u majoritní populace.
„To znamená, že na vrcholu budou kardiovaskulární onemocnění a rakoviny, možná nějaká dlouhodobá chronická respirační onemocnění, i když na ty se zas tak často neumírá. Ale výše v tom žebříčku budou určitě úrazy, popáleniny a podobné věci, které souvisí s mizernou infrastrukturou v osadách. Takže žebříček příčin úmrtí nebude zásadně jiný, možná by se dalo říct, že škála onemocnění je pestřejší, že například některé typy onemocnění, které se v běžné populaci už skoro nenacházejí, a souvisí zase s tou špatnou infrastrukturou, jako nějaké parazitózy, anebo některé typy infekcí jsou mnohem četnější než v běžné populaci.“
Andrej Belák vyjmenovává pět faktorů, které ovlivňují lidské zdraví a v průběhu života mají vliv na poškozování těl.
„Odborně tomu říkáme sociální determinanty zdraví. Patří tam materiální podmínky, psychosociální faktory, tedy všechno, co způsobuje stres. Pak je tam životní styl, kam spadá kouření, životospráva, promiskuita a tak. A pak to jsou biologické faktory, kam patří i demografická struktura populace, věk, pohlaví a genetické vlivy. A potom je ještě kategorie sociální koheze, což je kategorie faktorů, které souvisí s tím, k jakým zdrojům podpory má ta populace přístup.“
Na zdraví segregovaných Romů mají podle Andreje Beláka největší vliv materiální podmínky.
„Nedostatek přístupu k pitné vodě, odvoz odpadků, způsob zabezpečení tepla. Všechny tyto věci jsou mnohem riskantnější a škodlivější pro tělo, než je běžné ve standartní dnešní populaci i na venkově, tzn. u těch neromských sousedů těch segregovaných Romů.“
Na druhém místě je životní styl.
„I když tam některé studie u adolescentů naznačují, že romské děti jsou ve výhodě, protože jsou tam přísnější sociální pravidla ohledně kouření, požívání alkoholu, promiskuity atd. Ale potom v dospělém věku se to překlopí a životní styl začíná být horší – víc kouření, horší životospráva.“
Druhým významným faktorem je stres.
„Stres se ještě příliš nezkoumal, ale dá se očekávat, že v segregovaném prostředí jsou jiné druhy stresu, není to jednoduchý život.“
Naopak genetický výzkum velké výsledky nepřinesl.
„Navzdory tomu, že se ten výzkum do začátku tohoto století soustředil na pokusy o nalezení nějakých genů, které by dokázaly vysvětlit rozdíly ve všem možném, i v zdravotní kondici, tak ten výzkum na nich světoborného nepřišel. Našlo se pár mutací frekventovanějších v romských populacích pro velmi vzácná onemocnění, která nedokáží vysvětlit podstatnou část rozdílů v zdraví. Geny málokdy dokáží cokoliv vysvětlit v etnických rozdílech zdraví.“
Proto je podle Andreje Beláka důležité zaměřit se na materiální podmínky života Romů, na stresory a životní styl.
