Na úspěchu Apolla 11 se podílel i český astronom. Od NASA dostal jako poděkování měsíční prach

50 let od přistání na Měsíci

• Upravit
• Smazat

Před půl stoletím člověk poprvé přistál na Měsíci. Úspěšnou misí Apolla 11 vyvrcholil projekt, který 8 let před tím vyhlásil americký prezident Kennedy. Cestu od prvního vstupu umělého tělesa do vesmíru – sovětského Sputniku – až k legendárnímu kroku Neila Armstronga z žebříku na měsíční povrch připomínáme v dalším seriálu Radiožurnálu.

Krátce před třetí hodinou ráno. Moře klidu, přivrácená strana Měsíce. Stamiliony pozemšťanů sledují muže scházejícího po žebříku. Obrazovky přenášejí vesmírné drama vzdálené přes 380 tisíc kilometrů. Hluboké napjaté ticho ruší jen praskající vysílačka.

Stříbrný objektiv

Historický moment v dějinách kosmonautiky. Televizní kamera posílá na zem první obrázky. Teprve švédské fotoaparáty Hasselblad s optikou Zeiss ale vytvoří památné snímky, které později obletí svět. Nešlo totiž o obyčejné zrcadlovky.

„NASA nemohla jít do obchodu a koupit si objektivy, jako to děláme my. Tady na Zemi se počítá se vzduchem, což je optický člen,“ popisuje astrofotograf Zdeněk Bardon. „Všechno se muselo překonstruovat na parametry vakua a hlavně na prostředí na Měsíci. Tam není atmosféra a kde je problém s vyzařováním tepla a ohříváním čoček, takže ty objektivy byly vyrobeny ze stříbra.“

Jak se fotí na Měsíci?

Astronauti se po měsíčním povrchu pohybují pomalu a neohrabaně, jako by kráčely po mořském dně. A na to musely být fotoaparáty připravené. „Inženýři, kteří vymýšleli objektivy, museli počítat s tím, že astronaut má rukavice a má omezené možnosti pohybu. Také má samozřejmě přilbu a bude špatně vidět,“ vysvětluje Zdeněk Bardon.

Tohle bylo víc než jen cesta tří mužů na Měsíc, pronesl druhý muž na Měsíci Buzz Aldrin, byl to symbol nenasytné lidské zvědavosti pronikat do neznáma|foto: NASA Images

„Takže se na ostřící kroužky přidělaly takové ‚pacičky‘, aby s nimi mohl astronaut v rukavicích otáčet, a hrubé rysky, aby viděl, kam ostří. Tohle si nacvičili samozřejmě na Zemi, třeba v kráteru v Coconino County v Arizoně a na mnoho dalších jiných místech.“

Fotoaparáty na Měsíci zůstaly, pro cestu zpátky byly zbytečně těžké. Astronauti z nich ale vyjmuli filmy. Jejich úchvatné fotografie pocházejí z takzvaného Moře klidu ve východní části přivrácené strany Měsíce.

České snímky Měsíce

O to, že Orel dosedl na prašný měsíční povrch právě v těchto místech, se zasloužil vedoucí katedry astronomie na univerzitě v Manchesteru, profesor Zdeněk Kopal.

Fotky, které vznikly na Měsíci? Je to zázrak, neskrývá astrofotograf Zdeněk Bardon

• Upravit
• Smazat

Že před 50 lety Američané poprvé přistáli na Měsíci, dnes ví každý. Málokdo ale tuší, že se na tomto úspěchu významně podílel i Čech – Zdeněk Kopal, který Měsíc pro potřeby americké expedice mapoval. „Nabídl americké NASA tvorbu map na klíč,“ vysvětluje v rozhovoru s Vojtěchem Bidrmanem astrofotograf Zdeněk Bardon.

„V roce 1961 prezident Kennedy prohlásil, že do konce dekády Američané stanou na Měsíci. Začal projekt Apollo, pro který potřebovali Američané topografické mapy měsíce, aby mohli vybrat nějakou pěknou plochu pro přistání, kde to nebude moc drncat,“ vypráví gymnaziální učitel Jan Šlégr.

„A právě tyhle mapy dělal Zdeněk Kopal ve Francii na observatoři Pic de Midi v Pyrenejích, odkud snímkoval Měsíc. Díky jeho snímkům bylo možné tyto mapy sestavit.“

Óda na lidský mozek

Zdeňka Kopala k lásce vesmíru a dalekohledům navedly dobrodružné knihy Julesa Verna. Z rozhlasového archivu vybíráme jednu z jeho přednášek z roce 1965, čtyři roky před letem člověka na Měsíc:

„Lidští tvorové jsou velmi nedokonalí. Naše síla, naše smysly, naše možnosti se pohybovat jsou zcela nedostatečné – zcela druhořadé ve srovnání s tím, co dovedou udělat různá zvířata, ale zoufalé jsou za stroji, které dovedeme vytvořit. Jenom jedna část naší anatomie tomuhle odsouzení uniká. A to je náš mozek.“

Děkujeme, pane Verne

A byly to právě jedny z nejlepších mozků světa, které NASA za úspěšnou misi na Měsíc po konci programu Apollo odměnila. Vybrala 100 lidí, kteří nejvíc přispěli k přistání člověka na Měsíci. Mezi nimi i profesora Zdeňka Kopala.

Lunochod byl první vozidlo na Měsíci. Do vesmíru se vydal v roce 1970

• Upravit
• Smazat

Prvním vozítkem, které se projelo po měsíčním povrchu, byl před 48 lety Lunochod. Sovětský svaz do vesmíru vyslal celkem dvě tato zařízení a experti je kompletně řídili ze Země. Právě model jednoho z nich můžete teď vidět v Brně na výstavě Cosmos Discovery.

„Od NASA dostal měsíční prach. A nejkrásnější na tom je, že ten měsíční prach vzal, odjel na hrob Julese Verna a tam ho vysypal jako poctu za to, že ho tento spisovatel inspiroval k tomu, aby se stal astronomem,“ popisuje astrofotograf Zdeněk Bardon.

Na Julese Verna si vzpomněl při cestě zpátky na Zem i Neil Armstrong, velitel kosmické lodi Columbia, pojmenované po bájném dělu Kolumbiáda z verneovky Ze Země až na Měsíc. Tohle bylo víc než jen cesta tří mužů na Měsíc, doplnil slova Neila Armstronga Buzz Aldrin, byl to symbol nenasytné lidské zvědavosti pronikat do neznáma.