Na svátek Šavuot židé studují celou noc. Naslouchají rabínům a předčítají z Tóry

Ve středu večer začíná židovský svátek Šavuot. Trvá dva dny a připomíná darování Tóry na hoře Sinaj během putování židů z egyptského otroctví do Země zaslíbené. V Izraeli se slaví také jako svátek první sklizně.

Svátek Šavuot slaví židé sedm týdnů po svátku Pesach, oba svátky spolu velmi úzce souvisejí svým poselstvím.

„Vysvobození z Egypta je vysvobozením z fyzické poroby, kdežto darování Tóry, které navazuje, je osvobození z chudoby ducha, tím je v židovské tradici dokončeno osvobození lidské bytosti,“ popisuje Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze.

Oslava přijetí Tóry je spojená s krásným zvykem celonočního studia. Do studovny pražské Židovské obce přijdou rabíni a budou vykládat části písma. Studium začne ve 23 hodin a bude trvat nejméně do dvou až tří hodin ráno. Mělo by se totiž studovat od setmění do rozednění.


Svátek Šavuot je i zemědělským svátkem. V době chrámů se přinášely oběti z první úrody, dnes bývají synagogy hojně zdobeny květinami. Během Šavuotu je také zvykem jíst mléčná jídla, která obsahují tvaroh a med, protože Tóra bývá k mléku a medu přirovnávána.

Výraz Tikun má v židovské tradici různé významy, jednak je to příprava na samotný svátek. Jiné vysvětlení je pak podle Pavláta zdokonalení – studiem Tóry a další náboženské literatury se symbolicky obnovuje harmonie mezi lidem Izraele a bohem.

A konečně třetí kabalistické vysvětlení je uspořádání, kde je přesně řečeno, že se z 24 knih Tóry musí část přečíst, pak také z Talmudu, navazuje i mystická literatura. „Končí se přečtením všech příkazů a zákazů, které židé odvozují z Tóry,“ dodává Pavlát.

Spustit audio