Na Šumavě horskou chatu nehledejte. Náladu vám spraví v Bavorsku u kamen pod vrchem Luzný
Najít tradiční horskou chatu nebo boudu není v českých horách problém, výjimkou je ale Šumava. Na vrcholech nebo hřebenech na české straně nestojí žádná. Když ale přejdete hranice do Bavorska, narazíte hned za šumavskými vrcholy na několik horských chat, které jsou otevřené i v zimě a kam se přicházejí ohřát i čeští turisté. Jedna z nich stojí pod vrchem Luzný v nadmořské výšce 1373 metry.
Výhled z vrcholu je do celého širokého okolí. „Dole je krásně vidět Roklan i s jezerem, rozhledna na Poledníku…“ ukazuje Milan Voráček, s nímž se do kraje rozhlíží reportér Ľubomír Smatana.
„Fascinující je, že všude, kam se člověk podívá, jsou suché smrky a kolem nich ty, co tam vyrostli samy. Už jsou vysoké asi pět metrů. Vsadím se, že je tam určitě nikdo nesázel, je to krásně zarostlé,“ raduje se Milan z přirozené obnovy lesa.
Češi vítáni
Dolů z vrcholu stačí sjet na lyžích pár desítek metrů na bavorskou stranu a ocitnete se v útulné hospodě u krásných zelených kachlových kamen.
Na Čechy jsou tu připravení – jídelní lístek je přeložený o češtiny, v nabídce je gulášovka s chlebem i knedlíky se zelím, ale třeba taky bramborové placky s jablečným pyré.
A i když se zákazník neumí vymáčknout v němčině, obsluha je milá a trpělivá, pochvaluje si Milan Voráček. Ví, o čem mluví, ze své maringotky pod Ostrým to sem nemá tak daleko.
Porušená paměť krajiny
Chata na Luzném je otevřená jen o víkendu, stejně jako Falkenstein u Železné Rudy. Nahoru se dostanou jen pěší nebo lyžaři a z Česka je to navíc kvůli vzdálenosti náročnější.
Čtěte také
Na Šumavě horské chaty nezůstaly kvůli válce, odsunu Němců a vytvoření železné opony. „Domy byly buď přímo zbourány nebo zčásti přestavěné na vojenské objekty. Ty pak byly po roce 1989 také často zdemolovány,“ říká mluvčí Národního parku Jan Dvořák
Jedinou horskou chatou na Šumavě je Březník. Od Národního parku ji má pronajatou podnikatel z blízké Modravy a chata je otevřená pouze v letní sezóně.
Související
-
Boudaření je životní styl. Na Brádlerce v Krkonoších je posledních deset let ve znamení skialpů
Běžkám na krkonošských hřebenech prakticky odzvonilo, tvrdí provozovatel jedné z nejznámějších horských chat, Brádlerovy boudy, které se za minulého režimu říkalo Fučíkova.
-
Živí nás běžkaři, říká nestor českých horských chatařů z boudy Paprsek. Plno má na dva roky dopředu
Miloslav Mika vede chatu Paprsek od roku 1983. Běžkaři ho chválí za údržbu tras, pokoje vypadají jako v Alpách a spokojený je u něj i personál.
