Na Strahově vzplanula bratrovražedná fotbalová bitva

5. říjen 2009
Zblízka

Je to žluté a plazí se to Prahou - co je to? Tato hádanka vás mohla klidně napadnout, pokud jste v ulicích zpozorovali dlouhý zástup fanoušků vršovických Bohemians, kteří si netradičně oblékli žlutá trička a vyrazili společně na derby. Aby tak dali veřejnosti najevo, který ze dvou klubů s hodně podobným názvem je ten pravý.

"Přátelé, kdo máte zájem o trička, přiveze je modrý kombík," znělo z megafonu. Neuběhlo ani pět vteřin a modrý "kombík" už parkoval na Vítězném náměstí. Právě tam si dali sraz příznivci Bohemians z Vršovic, aby na derby vyrazili společně. Poznávací znamení - žluté tričko s nápisem My jsme Bohemka.

"Těšil jsem se na to celý týden," říkal třeba Jaroslav ze Sedlčan, který si jako úplně první kupoval tričko na místě srazu. Řada fanoušků už však do Dejvic ve žlutém přijížděla. Ze souprav metra na konečné stanici trasy A neustále vylézaly nové a nové skupinky a svému novému zbarvení se snažily přizpůsobit i tradiční pokřiky: "Žlutá! Černá!"

Zelená i bílá totiž tentokrát připadly Bohemians ze Střížkova, tedy táboru nenáviděnému, kvůli kterému celý tento povyk vršovičtí klokani spustili. Hlavně se chovat slušně a nenechat se vyprovokovat - tak zněly předstartovní povely.

Ale že se vše odehraje ve stylu výpravy Rychlých šípů, a tudíž bez většího průšvihu, to nemohl zaručit ani ředitel Bohemians 1905 Lukáš Přibyl: "Nemůžu dát ruku do ohně, že to proběhne v klidu. Protože provokací asi bude spousta."

To už se dával žlutý had pomalu do pohybu a za stálého skandování svého dvoutisícihlavého těla se pomalu plazil Prahou 6. Vzbuzoval uznalé, ale i zlostné pohledy řidičů nebo zvědavé otázky nezúčastněných pozorovatelů.

"Vypadají dobře, o co jde?" ptala se na chodníku stojící švýcarská turistka Franciska. "To jdou fanoušci na nějaký důležitý zápas?" zajímá se dál o nečekanou atrakci.

Jak se to vezme, odpovídám jí. Určitě je minimálně zvláštní tím, že hrají dva týmy se stejným názvem.

"To ale není moc chytré," zní věta nestranné pozorovatelky, ještě ke všemu z historicky neutrálního Švýcarska.

Chytré nechytré, s tím si nemají čas lámat hlavu dva bezdomovci na samotném konci průvodu. Připomínají houbaře - s tím rozdílem, že sbírají plechovky od piva (co kdyby v nich náhodou ještě něco zbylo) nebo lahve, které se dají zpeněžit. Předpokládají, že jich dnes nasbírají minimálně sto.

Tři sta korun, to je přesně tolik, kolik musí dát fanoušci za lístek, tedy pokud jim ho chce vůbec někdo prodat. To už jsme na Strahově, chvíli poté, co se hlava žlutého hada zakousla do jedné ze vstupních bran.

Někteří jedinci dávají vzpomenout na slova Lukáše Přibyla o ruce a ohni. Do zápasu tou dobou zbývá zhruba hodinka, ale že by se měli fanoušci nudit, to ani náhodou. Pořadatelé jim totiž připravili zábavnou hru s názvem Najdi pokladnu se vstupenkami.

Zatímco někteří lidé tráví čas nikam nevedoucími diskusemi, jiní nelení a zkoumají terén. Tak aby zjistili, kde nechal střížkovský tesař díru. Jinými slovy s heslem, že za peníze se dá přece pořídit všechno, procházejí přímo středem hlavní tribuny. Hodnému pánovi nebo hodné paní u vchodu postačí tu padesátikoruna na kafe za jednoho, tu tisícovka, neboli jak uslyšíte litr, za větší skupinu.

Takže se nakonec dovnitř lidé dostanou všichni, byť někteří se značným zpožděním. A že přišli o kus bezbrankového zápasu? Vždyť o fotbal tady, jak bylo vidno, snad ani nešlo.

autor: jpa
Spustit audio