Na singl kajaku stříbro, na čtyřkajaku bronz... „O zlato se budu prát na dalších olympiádách,“ říká Josef Dostál

„Jsem spíše nervózní kvůli klukům, aby se jim něco nestalo. Na singlu je to celé o mně,“ porovnává závodění na čtyřkajaku a singl kajaku. Na singlu udává tempo sám, zato na čtyřkajaku jedou všichni podle háčka, takže se soustředí na to, aby lodi co nejvíce pomohl.

A co ho čeká, až se vrátí z Ria domů? Počítá s tím, že pro většinu fandů bude Pepíček. „Za to moc děkuji mamince,“ usmívá se. A na to, že se asi stane národním majetkem, je připravený. „Se svou dvoumetrovou postavou a 112 kily nebudu u lidí vzbuzovat respekt, ale asi příjemně dětinský pocit, že člověk jako já je také od své maminky nazýván Pepíčkem,“ dodává.

Čtěte také

Na kajaku seděl poprvé ve třech letech, později začal trénovat a získávat cit pro vodu. Otec ho učil sedět v lodi a držet stabilitu, později dohlížel na trenéry, aby ho nepřetrénovali.

Přiznává také, že mezi kanoisty a kajakáři panuje zdravá rivalita. „Vždy se špičkujeme, kanoisté nám říkají, že na kajaku jezdí jen ženský, my jsme se bránili, že kánoe křiví postavu i charakter,“ usmívá se.

Na čtyřkajaku jezdíme společně pátou sezonu, takže jsme výborně sehraní a na lodi nám to pádluje stejně. JOSEF DOSTÁL

A co se týče sportovní budoucnosti, tak by rád na singl kajaku zkusil pětistovku, ta ale není olympijskou tratí. „Když bych kombinoval, tak zase asi se čtyřkajakem nebo s dublem,“ vysvětluje.

Že si z Ria veze hned dvě medaile, to je pro něj na jednu stranu velká čest, na druhou stranu mu chybí zlatá medaile, o kterou se bude muset prát na dalších olympiádách. „Mám obrovskou motivaci i do her v Tokiu,“ přibližuje.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.