Na problém domácího násilí v romských rodinách upozorňuje projekt Mluv nahlas organizace Slovo 21
Co zažívají romské ženy, které čelí domácímu násilí? A jaké překážky jim brání v hledání pomoci? V projektu Mluv nahlas organizace Slovo 21 o tom vůbec poprvé promluvily samotné ženy, které násilí zažily. Součástí projektu byl i unikátní výzkum, který ukázal, že v cestě za pomocí často stojí stud a nedůvěra k institucím.
„Ženy domácí násilí zažívaly tak dlouho, že si ani neuvědomovaly, co zažívají, dokud je na to někdo neupozornil, anebo dokud o tom nezačaly mluvit nahlas,“ říká psychologická poradkyně Monika Berkyová. Ta během projektu naslouchala padesáti romským ženám. Některé sdílely vlastní zkušenosti s domácím násilím, jiné se svěřily, že ho byly svědky. Často se přitom setkávala s tím, že se mnohé z nich necítily jako oběti, ale jako viníci.
Čtěte také
„Většinou byl přítomný strach z toho, aby nepřišly o manžela a děti o otce, strach z odsouzení a spousta dalších faktorů. Emoce, které většina žen zažívá při domácím násilí, jsou vztek, lítost, smutek, bolest. Celkově zmar - jsem vina, můžu za to já, on vlastně není tak špatný.“
Impulzem k odchodu se často stalo až to, že násilí už nezasahovalo jen je samotné, ale i jejich děti. Pomoc romské ženy nehledaly u institucí, ale spíše u svých blízkých.
„U každé to bylo jinak. Když ženy cítily, že si opravdu neví rady a že jsou na pokraji psychického zhroucení, většinou sehrála nějakou roli rodina. V tu chvíli o tom začaly mluvit. Obrovsky jim pomohli přátelé, kteří je třeba na nějakou dobu vzali k sobě domů a poskytli jim azyl, nebo jim ho pomohli najít.“
Velkou roli se hrály také své pomocné skupiny. Právě tam mohly ženy sdílet své zkušenosti, emoce i obavy a navzájem se podporovat.
„Měla jsem možnost spolupracovat zhruba s padesáti ženami. Z toho odhadem asi dvanáct z nich úspěšně zvládlo odchod od partnera. Zbytek buď byl svědkem domácího násilí anebo ho v nějaké menší formě krátkodobě prožíval.“
Téma, ke kterému musíme přistupovat citlivě
Součástí kampaně Mluv nahlas jsou i videospoty, které skrze autentické výpovědi pomáhají otevírat téma domácího násilí v romských komunitách. Kvůli bezpečí jsou vyprávěny jinými, většinou známými romskými ženami. Jednou z tváří je i romistka Renata Berkyová.
„Na spolupráci na kampani Slova 21 jsem bez váhání kývla. Téma domácího násilí v romských rodinách, v romských komunitách a na romských ženách mi přijde mimořádně důležitě. Doufám, že kampaň zarezonuje nejenom u romských žen, ale i mezi romskými muži a v celé společnosti vůbec. Z mého pohledu je důležité i to, aby i neromská společnost nevnímala téma domácího násilí v romských rodinách jako součást romské kultury, ale jako problém, který musíme řešit a k němuž musíme citlivě přistupovat.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rozumíme si s Němci? I když můžou být zklamaní, naučili se nás číst a nebrat tak vážně, říká Handl
-
Máme nejhorší vládu od revoluce. Žongluje s pravdou a lží a chybí jí ideje, míní etik Vácha
-
Slavia porazila Jablonec a předčasně obhájila ligový titul. Fanoušci slavili před uzavřeným stadionem
-
Odchod Šedivého z resortu obrany je nešťastný. V Česku není větší odborník, míní analytik Jireš
