Na prknech Slovenského národního divadla zní Modlitba pro Martu

Na náměstí nadšeně skandují davy, lidé drží nad hlavami vztyčené dva prsty na znamení vítězství. A před zaplněné Václavské náměstí předstupuje Marta Kubišová. Tu scénu zná dnes snad každý, ať už z dokumentů, vyprávění, nebo ji zažil na vlastní oči. Marta Kubišová se tehdy pro Čechy stala symbolem boje proti nesvobodě. Mladí divadelníci ve Slovenském národním divadle se teď snaží její příběh znovu odvyprávět.

Kabaret normalizace aneb Modlitba pro Martu. Na jevišti se celých sto minut střídají pouze tři herci, kteří provázejí diváky nejzásadnějšími momenty života Marty Kubišové.

Odpouštím, ale nezapomínám, říká Marta Kubišová

Marta Kubišová

Prožila dvě velké zpěvácké kariéry. Jedna odstartovala v roce 1961, ta druhá v listopadu 1989 z balkonu na Václavském náměstí. Dnes se se svou pěveckou kariérou pomalu loučí - tentokrát prý už definitivně. Marta Kubišová letoš objela republiku v rámci turné s výmluvným názvem Marta naposledy. „Ještě jsem si to nestačila pořádně uvědomit,” přiznává v rozhovoru s Lucií Výbornou.

Na prknech si tak zatančí Golden Kids, Václav Havel zesiluje nahrávku od Plastiků a v mlze z cigaretového dýmu se domlouvá sepsání Charty 77. Iva Janžurová s Martou Kubišovou nadšeně zdraví Dubčeka a na řadu přijde i Karel Gott se slovy, že on raději zpívá, než mluví, ale v životě občas nastanou chvíle, kdy zpívat nestačí.

Morální ikona sametové revoluce

To, že se všechny tyto momenty pokusí dostat do činohry, napadlo režiséra Matúše Bachynce ještě na škole.

„Vždycky se mi líbila její tvorba, ale hlavně si na ní neskutečně vážím toho, že za bývalého režimu byla jedním z mála lidí, kteří si zachovali absolutní loajálnost vůči lidským právům, vůči slušnosti, vůči člověku,“ říká režisér.

Marta, jak ji znáte i neznáte

O tom, že Kubišovou ztvární pětadvacetiletá Monika Potokárová, měl prý jasno hned. K tomu mladá herečka přikyvuje, ale rychle dodává, že původně počítala s tím, že bude při představení zpívat mnohem méně.

„Od začátku jsem cítila respekt i zodpovědnost. Snažila jsem se ji nenapodobovat, ale ani nezpívat úplně jinak. Hledala jsem polohu, kde bude znít můj hlas, ale zároveň se to bude Martě Kubišové trochu podobat,“ vysvětluje Monika Potokárová.

Hra pomáhá přiblížit život Marty Kubišové hlavně mladším generacím. I sama představitelka hlavní role přiznává, že velké povědomí o jejím osudu předtím také neměla.

Na premiéře filmu o Martě Kubišové tekly i slzy, přiznává kameramanka Olga Špátová

Zpěvačka Marta Kubišová

„Základem mých filmů jsou vztahy,“ říká dokumentaristka Olga Špátová v rozhovoru s Vladimírem Krocem. „Zajímá mě, jak lidé reagují, jak se dokážou smířit s bolestí a jak se odkrývají jejich charaktery.“ V našem mobilním karlovarském studiu však nemluvila jen o svých vlastních filmech, ale i o snímku, který natočila její matka a který přibližuje osudy zpěvačky a symbolu odporu proti srpnové okupaci Československa Marty Kubišové.

Českému publiku hra zřejmě nic nového o Martě Kubišové neřekne. Ale když tak necelé dvě hodiny sedíte v komorních prostorách maličkého divadelního salónku a sledujete, jak se ve zkráceném režimu před vámi odehrává nejen příběh jedné české umělkyně, ale zároveň dvou spojených národů, pak ani to, že je Václav Neckář větší o dvě hlavy, že Kubišová mluví slovensky nebo že se oné Modlitby z Václavského náměstí nedočkáte, vlastně vůbec nevadí.

Spustit audio