Na pouti do italského Orvieta, kde český kněz ve 13. století prožil zázrak
Když se řekne pouť, možná se vám vybaví kolotoče a houpačky, možná nějaký dlouhý pochod krajinou, ale možná pravidelně navštěvujete poutní místa, která mají náboženský význam. Společně navštívíme nedávný svátek Božího těla, jak ho prožívali poutníci v italském Orvietu.
„Tady v Itálii, kde ta tradice nikdy nebyla přerušena, má svátek Božího těla hluboké kořeny a především v Orvietu, kde svátek vznikl, má velký folklorní význam. Jsou tu tisíce lidí. Je to velká slavnost celého města a okolí,“ popisuje Pavel Šimek, jeden z poutníků, kteří dorazili do Orvieta.
Bylo to především v období středověku, kdy náboženské pouti nabyly na svém významu. Jeden typ pouti je spojen s osobou Ježíše Krista a také s počátkem a koncem jeho života. Významná poutní místa jsou proto z Betléma a Nazaretu. Druhý typ pouti se vyvinul až s institucí mučedníků a svatých.
„Když použijeme slovo pouť, možná budeme lehce zmateni a nebudeme mít úplně jasno v tom, co vlastně tento pojem vyjadřuje. Nicméně poutě nevznikaly jako kolotočová zábava, ale byly především putováním. Tedy cestou na posvátná místa," říká římskokatolický duchovní Edward Walczyk.
Posvátná místa dávají člověku pocit Boží blízkosti a přítomnosti
Patnáct dnů trvalo poutníkům, kteří se vydali pěšky nebo na kolech z České republiky, než se dostali do italského Orvieta – do místa, kde se před staletími stal zázrak, který si tam křesťané připomínají dodnes. V roce 1263 se vydal kněz Petr z Prahy do Říma. Byl to politický vyslanec Přemysla Otakara II. Při své cestě vykonal mši, kdy se stal eucharistický zázrak.
„Když sloužil Petr mši, vytekla z poháru kapka krve, která potvrdila existenci Ježíše Krista a jeho přítomnost v eucharistii. Je tam jedna zajímavá věc – prameny tvrdí, že kněz Petr byl člověk, který tolik nevěřil a toto ho ve víře utvrdilo," popisuje jeden z účastníků a organizátorů poutě Jan Drábek.
Lidé se odedávna na poutě vydávali, aby mohli za něco Bohu poděkovat nebo aby si něco vyprosili – nebo obojí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
