Na Palau smějí jen lidé, kteří vědí, kam šlapou. Ručí za to vlastnoručním podpisem
Pokud se návštěvník rozhodne nepodepsat slib ohleduplnosti k životnímu prostředí, jednoduše nebude vpuštěn. Tichomořský stát Palau se tímto průkopnickým způsobem rozhodl chránit své přírodní bohatství, ale také upozorňovat na problematiku zkázy životního prostředí, která se týká celé planety.
Území republiky Palau tvoří asi 700 ostrovů v Tichém oceánu a leží přibližně pět set kilometrů od Filipín. Palau, více než jiné země, pociťuje dopady globálních klimatických změn. Tak například stoupání hladiny oceánu se v oblasti pohybuje už od roku 1993 kolem devíti milimetrů ročně, což je skoro třikrát více, než je světový průměr tohoto smutného fenoménu.
Ve slibu se mají turisté zavázat k tomu, že budou chránit krásný a unikátní ostrovní domov „palauských dětí“, že se budou chovat ohleduplně a dávat pozor, kam šlapou. Palauský prezident doufá, že se slibem inspirují i další země.
Podstatnou úlohu v přístupu k přírodnímu bohatství Palau hraje její prezident, Tommy Remengesau. Jde totiž mimo jiné o ekologického aktivistu, který si dokonce v roce 2014 vysloužil od OSN titul Ochránce Země. Na slavnostním ceremoniálu při předávání cen za ekologii prohlásil, že se nepovažuje za ochránce Země, ale za rybáře, který se snaží ochránit svůj kousek Tichého oceánu pro svou rodinu a vlast. Sám se prý řídí prostými pravidly: „Ber si jen to, co potřebuješ a nic víc. To nejlepší chraň, a to ostatní zlepšuj.“
Kromě slibu, který Palau nově vyžaduje od prosince tohoto roku, vytvořila republika před dvěma lety poměrně rozsáhlou mořskou rezervaci. Chrání tak osmdesát procent svých vod (o rozloze Kalifornie) před nadměrným rybolovem a těžbou ropy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.