Na obloze se po téměř 70 letech objeví superúplněk. Další bude v roce 2034

14. listopad 2016

Skoro po 70 letech se v pondělí na obloze objeví superúplněk. To znamená, že je Měsíc v takzvaném přízemí a je tedy nejblíž k Zemi. Pro jeho pozorování by si lidé měli vybírat místa s výhledem na severozápad. Půjde o největší úplněk od roku 1948 a zdá se, že pozorování tohoto jevu bude přát i počasí.

„Měsíc kolem Země neobíhá po kruhové dráze, je to elipsa. Někdy je proto Zemi blíž, někdy zase dál. Když je blíž, vypadá na obloze větší a taky jasnější,“ vysvětloval pro britskou BBC profesor Tim O‘Brian z manchesterské univerzity.

Superúplněk, který se na obloze objeví v pondělí v noci, bude největší od roku 1948. „Ne každý superúplněk je tak dobrý jako ten, který nastane 14. listopadu. Podobný nastane až v roce 2034, takže je to vcelku vzácná záležitost,“ popisuje astronom Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno.

Čtěte také

Pro sledování superúplňku lidé nepotřebují speciální dalekohled, zvolit by ale měli hlavně místa s výhledem na severozápad. Viditelnost by ve večerních hodinách měla být celkem dobrá.

„Největší předpoklad nízké oblačnosti je na Českomoravské vrchovině, ale není vyloučeno, že ojediněle i jinde. Podmínky na pozorování by měly být vcelku dobré,“ říká meteorolog Štefan Hanžák.

Pondělní superúplněk bude o 14 procent větší a o zhruba třetinu jasnější než běžný úplněk. „Pouhýma očima si ale rozdílu mezi superúplňkem a běžným úplňkem člověk vlastně nevšimne," dodal astronom Gabzdyl. Nejvíc by měl superúplněk upoutat svým vysokým jasem.

„Měsíc v úplňku vychází večer na východě. Doporučuji se koukat tedy tam, protože u obzoru Měsíc vidíme krásně veliký, což je tedy optický klam, ale to nám určitě nezkazí zážitek z pozorování,“ doplnil Jakub Rozehnal z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy s tím, že Měsíc vychází ve stejnou dobu, jako zachází Slunce.

Měsíc nám nedá spát

Vliv může mít superúplněk také na náš spánek. Proč tomu tak je, popsali členové České astronomické společnosti a Astronomického ústavu v prohlášení:

Čtěte také

„Člověk není úplně netečný a často nám v noci jasný svit Měsíce 'nedá spát'. Hlavním silovým účinkem jsou slapy. Díky tomu nastává příliv a odliv. V době úplňku je Slunce, Země a Měsíc v přímce a nastává tzv. skočný příliv, který je největší, podobně jako potom při novu (jednou za 14 dní)."

„Při superúplňku jsou tyto síly logicky ještě trochu větší. Nepohybuje se však pouze oceánská voda. Tyto pohyby se dějí i v zemské kůře. V Evropě jsou pohyby zaznamenávány v rozpětí asi 30 centimetrů."

Superúplněk zachycený NASA

Neobvykle velký a jasný Měsíc bude nejlépe viditelný, jakmile nastane noc v Asii. Jak ale poznamenali experti, nadšenci budou moci zahlédnout takzvaný superúplněk po setmění i po celém světě v případě, že to dovolí počasí. Měsíc by měl být od Země vzdálený 356 509 kilometrů.

Surfaři se těší na vlny

Od Indie až po Austrálii se obyčejní lidé i fotografové připravují na nevšední zážitek a snaží se najít to nejlepší místo, odkud by bylo možné superúplněk pozorovat. Doufají zároveň, že jim podívanou nezkazí zatažená obloha či smog, se kterým se potýká množství asijských měst, poznamenala agentura AFP.

Tisíce lidí jsou očekávány na pláži Bronte v Sydney, kde je v plánu hromadné sledování obrovského a jasného Měsíce. „Přineste si s sebou termosku s čajem. Nějaké věci na piknik, přiveďte děti a vezměte si rovněž dalekohledy, protože to bude fantastické," sezval jeden z uživatelů facebooku Gavin McCormack obyvatele australského města.

Obyvatelé indického Dillí doufají, že jim zážitek neznepříjemní znečištěné ovzduší. Pikniky se chystají i v centru Hongkongu. Superúplněk bude znamenat rovněž silnější příliv, na velké vlny se tak těší surfaři, například na oblíbeném indonéském ostrově Bali.

Astrologové v Thajsku zase s nezvyklým jevem spojují buď příchod nějaké katastrofy, nebo naopak obrovského štěstí. Jeden z nich, který předpověděl cunami v roce 2004, které v Thajsku a dalších zemích zabilo obrovské množství lidí, již varoval, že s přiblížením Měsíce k Zemi „dochází k přírodním katastrofám".

Měsíc je jediná známá přírodní družice Země. Průměrná vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 km, jeho průměr rovníku činí 3476 km. Zemi oběhne jednou za 29,5 dne. Měsíc je pokryt tisíci krátery o průměru větším než 1 kilometr. Mnoho z nich je starších více než miliardu let. Nepřítomnost atmosféry i vulkanické činnosti zajišťuje, že většina z nich zůstává navždy zachována.

Mohlo by vás také zajímat

Zatáhněte závěsy, radí profesorka neurologie. O vlivu superúplňku na spánek se toho moc neví

Vliv úplňku na spánek je opředen mnoha mýty. Superúplněk se naposledy objevil v roce 1948. Co jsme o jeho vlivu věděli tehdy a jak na něj spánková medicína pohlíží dnes?

 
Ve vesmíru je desetkrát více galaxií. Většinu z nich zatím nevidíme

Podle britských astronomů překračuje počet existujících galaxií hranici jednoho bilionu. K odhadu je přivedly snímky z Hubbleova ...

 
O inteligenci to není. Lidský mozek rád věří předsudkům, varují britští vědci

Lidský mozek je mnohem aktivnější, když poslouchá špatné zprávy o lidech, které nemáme rádi. Při výzkumu na londýnské Univerzity College to ukázala magnetická rezonance.

 
autoři: vok , lng
Spustit audio