Na ministerstvu je sport na periferii zájmu, potřebujeme samostatnou instituci, říká Milan Hnilička

Hnutí ANO chce při ministerstvu školství zřídit vládní agenturu pro sport. Jejím úkolem by měla být kontrola peněz, pasportizace sportovišť nebo zmapování členské základny. Alespoň to říká bývalý hokejový brankář, manažer současné hokejové reprezentace a nový poslanec za hnutí ANO Milan Hnilička, který se chce v politice věnovat právě sportu.

„Role svazu je ve sportu důležitá, tu potřebujeme posílit, komunikovat s nimi i s tím prostředím, aby se to posouvalo dopředu,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Marií Bastlovou.

Jeho přáním je vytvořit prioritní sporty, které byly historicky pro Českou republiku významné, zároveň je o to více je kontrolovat, aby byly transparentní.

Připomíná také, že český sport podléhá pod ministerstvo školství, respektive odboru sportu se svým náměstkem. „Školství má své problémy, sport tam je na periferii zájmu, z čehož v podstatě vyústily problémy a dotační aféry,“ říká.


Je pro mne šokující, že doteď nemáme žádnou samostatnou instituci, která by sport podporovala.Milan Hnilička

Právě sport by měl být prioritou samostatného rezortu, tedy agentury pro sport. Ta by měla mít svou rozpočtovou kapitolu a měl by ji řídit tým lidí zaměřený pouze na sport a meziresortní spolupráci, ať už se zdravotnictvím nebo školstvím.

„Důležité bude, aby se zachovala určitá kontinuita, neinvestiční programy jsou nastaveny poměrně slušně, chybí určitá kritéria pro příjemce, potřebujeme také posílit odbor kontroly, jestli peníze doputovaly tam, kam měly a jaká je efektivita vynaložené koruny,“ připomíná.

autoři: prh , mba
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.