Na Měsíci bude rušno. Trump chce poslat astronauty do míst, kde dosud nikdo nebyl
Donald Trump vydal nařízení o přípravě nové americké pilotované mise na Měsíc a později i na Mars. Pokyn vesmírné agentuře NASA podepsal Trump na ceremoniálu v Bílém domě. Prezident vydal nařízení na základě doporučení Národní vesmírné rady, prezidentského poradního sboru, jehož činnost Trump letos po čtyřiadvaceti letech znovu vzkřísil k životu.
Spojené státy jako zatím jediná země vyslaly astronauty na Měsíc v letech 1969 až 1972. Na měsíčním povrchu stanulo tehdy postupně dvanáct Američanů. Neil Armstrong, který tehdy vstoupil na Měsíc jako první, aby vztyčil americkou vlajku řekl, jak je slyšet v někdejším konvertovaném televizním záznamu (originální videopřenosy byly ztraceny) památnou větu: „Malý krok pro člověka a velký krok pro lidstvo."
„Tentokrát to ale nebude jen o vztyčení vlajky a lidské stopě na měsíčním povrchu," komentoval Trump budoucí projekty. „Vytvoříme na Měsíci základnu pro mise na Mars a jednou možná i dál," předpověděl prezident.
Podle Bílého domu plánovaný projekt „změní americký program pilotovaných vesmírných letů tak, aby se Amerika stala hybnou silou kosmického průmyslu, získala nové znalosti o vesmíru a podnítila vývoj unikátních technologií". „Vrátíme americké astronauty na Měsíc. A to nikoli proto, aby tam zanechali stopy a vztyčili vlajku, ale proto, aby vytvořili základy pro vyslání Američanů na Mars a dále,“ řekl shodně s Trumpem viceprezident Mike Pence již v říjnu letošního roku na prvním zasedání obnovené Národní rady pro vesmír. „Měsíc bude odrazovým můstkem, výcvikovou základnou, místem podporujícím naše podnikatelské a mezinárodní zájmy, stejně jako americký kosmický program směřující k využití vesmíru,“ dodal tehdy Pence.
Amerika vpřed
Podle názoru odborníka na kosmonautiku Pavla Toufara jsou ale slova o posílení významu Ameriky v oblasti výzkumu kosmu v intencích Trumpova programu „Amerika vpřed“ určena hlavně veřejnosti a politikům. Právě ti budou rozhodovat o financování programu. Vesmírný let Apolla 11 přišel Američany na čtyřiadvacet miliard dolarů. Rozpočet další mise je odhadován pětinásobně vyšší a hlavní zátěž by ležela právě na Američanech.
Zatímco prezident Barack Obama chtěl návrat astronautů na Měsíc vynechat a počítal s budoucí cestou na Mars a s využíváním asteroidů, Donald Trump se zaměřil už dříve na Měsíc jako cíl.
Národní rada pro vesmír, kterou jako poradní orgán Bílého domu nový prezident opět oživil (za Obamy neexistovala), nyní vytváří strategické plány budoucích kosmických výbojů. Američané diskutují s Rusy a s dalšími zájemci o postavení orbitální stanice na dráze okolo Měsíce, z níž by se lidé spouštěli na jeho povrch. Počítá se rovněž s vytvořením stálé mezinárodní základny. Na místě, kde by mohla vzniknout, se odborníci zatím neshodli.
Své projekty v této oblasti mají i další země. Samostatně o vyslání člověka na Měsíc uvažuje Čína, Japonsko (ve spolupráci s NASA) nebo Indie. Zajímavostí je, že podle slov Donalda Trumpa se směrnice netýká jen NASA, ale i soukromníků.
Pokud by se neobjevily nečekané překážky, mohli by lidé stanout na Měsíci asi za deset let a k Marsu se vydat v polovině třicátých let. Ovšem právě některé soukromé firmy, jako například SpaceX Elona Muska, uvažují o dřívějším termínu.
