Na letiště nejen kvůli cestování, ale třeba i do oblíbené kavárny. Letiště se transformují do jiné role, říká ředitel Letiště Praha

Dostal jste se zpátky do ředitelského křesla v létě roku 2021 po sedmi letech. Předtím jste byl v letech 2019–2021 šéfem letiště Karlovy Vary. Do Karlových Varů i do Prahy jste nastoupil v době, kdy byla letiště v propadu. Vypadá, že jste milovník adrenalinových sportů...

Čtěte také

Na cestách jsem se naučil lidem důvěřovat, nikdo mi neublížil, konstatuje poutník Zibura

Ne tak úplně, je to spíš shoda okolností. V Karlových Varech jsem byl ještě těsně před covidem. Povedlo se nám rozšířit počet přímých letů do Moskvy, v té době si celý Karlovarský kraj užíval přízně ruských turistů. Následné období bylo svízelné, nikdo nevěděl, jaký bude další osud pandemie. Jako Česká republika jsme byli lídrem v míře ochranných opatření.

Karlovy Vary i pražské letiště v době covidu byly opravdu lekce, ještě větší lekce je to regionální letiště v porovnání s pražským – velké pokory a obdivu k zaměstnancům, kteří chodí do práce a kolikrát ten den ani nevidí letadlo.

Teď jste mě překvapil tou lekcí velké pokory k zaměstnancům... Mají to šéfové menších letišť jednodušší, nebo složitější?

Mají to určitě složitější, nemají zdroje. Ještě do roku 2004 existovala Česká správa letišť, je to model, kdy se větší, úspěšnější letiště do určité míry dělí o úspěch s menšími. Není to příjmem financování ztrát, ale o sdílení know-how, synergií. Kolikrát technika, která se zdá na pražském letišti zastaralá, je zlatá pro regionální letiště. V současné době se to snažíme obnovit formou memoranda. Věřím, že do budoucna bude propojení intenzivnější.

Covid ukázal, že existuje hranice pěti milionů cestujících, kdy si pražské letiště vydělá na provoz

Chápu to správně, když přemýšlím o vaší práci, že nové linky znamenají větší propojení, více cestujících, tím pádem větší prosperitu letišť?

Jednoznačně.

Vaším úkolem je tedy zabezpečit, aby letiště Praha nabízelo nové destinace...

Čtěte také

Írán je nesmírně lákavá země, má obrovský turistický potenciál a Peršané cizince milují, vypráví cestovatel a průvodce

Taky jednoznačně. Vrcholová priorita je a bude provozovat letiště bezpečně, spolehlivě a ideálně zákaznicky přívětivě. To je absolutní mantra letiště. Rozvoj linek jde hned za tím. Veškerý úspěch letiště se odvíjí od toho, že odbavíte x milionů cestujících. Cestující zaplatí letištní taxu, ale zároveň v době, kdy stráví čas na letišti, utratí další peníze. Je to škála věcí, kdy se objem cestujících přímo propisuje do výsledku letiště...

Covid ukázal, že existuje hranice pěti milionů cestujících, kdy si pražské letiště vydělá na provoz. Deset milionů cestujících je, kdy si vydělá na svoje obnovovací a udržovací investice. Co je nad 10 milionů si vydělává na budoucí rozvoj.

Vy jste teď na třinácti?

Letos budeme mít pravděpodobně 13,6 milionů. Zdá se být, že jsme jediní hybatelé nových linek, ale my nevlastníme letadla. Klíčovým partnerem jsou letecké společnosti. Snažíme se hledat potenciál na trhu, kde ještě není přímé letecké spojení, oslovovat letecké společnosti, které mají potenciál linku vybudovat. Je to náročný proces. Rádi bychom, aby linek bylo víc a víc, letos to bylo 150 destinací, před covidem 190, chceme se nejprve dostat tam, kde jsme byli.

Umíte si představit, jak to bude ve vašem oboru vypadat za padesát let?

Co se týká letišť, myslím, že to není ani horizont padesáti let, ale už dneska se letiště transformují do trošku jiné role. Vždycky tam bude požadavek nabídnout odpovídající kapacity odpovídajícímu potenciálu, nevytvářet překážky přirozenému rozvoji, případně rozvoj podporovat.

Čtěte také

Kdo udělá první jednolůžkové pokoje, uspěje. Single dovolená je velký trend, tvrdí Papež za cestovní kanceláře

Ale čím dál více si uvědomujeme a musíme pracovat s věcmi, jako je vliv na okolí letiště. A to nejenom z pohledu vlivu na životní prostředí a dopady, ale i z pohledu nějaké sociální úlohy, ve smyslu být pro okolí nějakým hubem. Používá se termín report city, tzn. nabízet služby, které nesouvisí nezbytně jenom s přepravou cestujících...

... Moment, vy mi chcete říct, že si zajdu na letiště jenom proto, že je tam příjemně, že je tam moje oblíbená kavárna, něco si tam koupím a tak dál?

Přesně tak. Například teď budeme ve spolupráci s naším s hlavním partnerem nabízet online shopy pro obyvatele z okolních obcí. Za zvýhodněných podmínek si budou moci nakoupit některé produkty, které nejsou třeba běžně dostupné v drogériích a podobně.

Třeba u vás koupím prací prášek a zahradní traktor?

Tím směrem určitě nejdeme. Svůj odbyt ale najdou parfumerie, některé lihoviny...

Je pořád prestižní záležitost pracovat na letišti? Zasáhne umělá inteligence i provoz letiště? Zažil Jiří Pos i příběh podobný filmu Terminál? Poslechněte si celý rozhovor.