Na Lanzarote se příroda i lidi museli přizpůsobit nedostatku vody. Vinnou révu pěstují v lávovém prachu, popisuje Carmen Portello

Náš dnešní host Carmen Portello nás zavede na Lanzarote. Čím je tento ostrov kanárského souostroví výjimečný?

Lanzarote je výjimečný tím, že nemá skoro žádnou spodní vodu a že je hodně suchý. Je to suchá oblast a jak příroda, tak i lidi se tomu museli přizpůsobit, adaptovat se. Takže veškeré zemědělství, architektura, kultura, všechno má co dělat s nedostatkem vody. V minulosti to podmínilo to, jak lidi žili. Teď už mají odsolovnu a vody je dost, ale teď je problém obrovský turistický tlak. 

Vy jste se soustředila na tamní poušť El Jable, unikátní oblast rozsáhlých mořských písků, známá svou endemickou florou a faunou. K jejímu studiu vás přivedla ornitologická turistika. Které unikátní druhy ptáků tam najdeme? 

Hvězda El Jable je pochopitelně drop obojkový. Je to druh, který žije po celé severní Africe a na Kanárských ostrovech jenom na ostrově Lanzarote a Fuerteventura.

Ale přesto je to ohrožený druh.

Čtěte také

Bonsaj je víc než jen strom v misce. Je to celoživotní symbióza, tvrdí čeští bonsajisté

Je velice ohrožený. IUCN, Mezinárodní svaz ochrany přírody, který patří pod Spojené národy, dokonce uvažuje o tom, že by ho zbavil statusu divoké zvíře, protože je Arabové v severí Africe tak moc chovají uměle – umělé oplodnění, inkubace – a lidi je potom krmí a vypouštějí, aby je mohli lovit. Takže ti ptáci ztrácejí svoje přírodní vlastnosti a mění se tam i genetika, protože je míchají s asijskými dropy.

Jediné místo, kde žijí divocí obojkoví dropi přirozeným způsobem, jsou Kanárské ostrovy. Lanzarote má 80 procent té populace a El Jable největší densitu. Takže to je vlastně jejich poslední útočiště. 

Obrovská biodiverzita

Jak popsat tamní jedinečný ekosystém? Protože ta poušť-nepoušť je jediným místem na ostrově, které není sopečného původu. Je to tak?

Ten ostrov je sopečného původu, takže tam je ekosystémů nebo habitatů několik. Je tam ta stará sopečná geodiverzita, staré zvětralé sopky, kde kdysi byl láva, ale po milionech let už je to půda, pak je tam nová měsíčná krajina těch nových erupcí… Když říkám nová, tak to je 300 let. Ale protože tam není dost deště a eroze jde kvůli tomu pomalu, tak to ještě pořád vypadá, jako by se to stalo nedávno. No a potom tam je poušť, která je jiného původu.

Čili tam rostou druhy nejenom endemické, ale unikátní jen v té oblasti?

Ano. 

Které například?

Čtěte také

Dovézt želvičky Boulengerovy do Evropy stálo 1720 e-mailů a přes 200 zpráv, líčí chovatel Kopečný. Jeho zoo zachraňuje vzácné druhy

Když máte někde jinou geodiverzitu, tak budete mít taky občas i jinou biodiverzitu. Když přijdete na tu poušť, tak nejzajímavější jsou rostliny – dobře, pro vědce jsou nejzajímavější rostliny, protože většinu roku, během 10 měsíců, nevidíte nic, jen pár ostnatých keříků, a tím to končí. Ale když přijde velký déšť, jako jsme měli před několika týdny, tak během pár týdnů celá poušť rozkvete.

Jednou jsme napočítali 36 rostlin na jednom čtverečním metru, to je obrovská biodiverzita. A většina těch rostlin byla endemických. To znamená, že jsou exkluzivní pro Lanzarote a některé jsou exkluzivní na té poušti. A co se tam děje, je, že ty rostliny jsou tak adaptované, že když najednou dostanou vodu, tak jdou okamžitě ven květy, semínka – a čau až do příštího roku. A pak tam žijí latentně v písku a čekají na další vodu. 

Zemědělství bez vody

Samostatnou kapitolou je tamní zemědělství. Místní farmáři se snaží obdělávat písečné duny. Jak? Neumím si to představit.

Je to strašně zajímavé a nedávno to dostalo ocenění od UNESCO, tak jako jejich speciální vinice, které jsou další historka sama o sobě. Ale oni v té poušti dokážou dělat zemědělství, aniž by do toho dali jedinou kapku vody navíc. Udělají to tak, že musí počkat na to, až se po velkém dešti, který většinou bývá v zimě, vrchní vrstva písku nasákne.

Písek má něco, čemu se říká hydroskopický charakter. Když třeba jdete na pláž, tak vrchní vrstva je horká a suchá, ale když začnete hrabat, tak se dohrabete do chladnější a vlhké vrstvy. Toto dělá písek, natáhne vláhu a nenechá ji se vypařit. 

A co v tom ale pěstují? Zejména sladké brambory?

Čtěte také

Vody na planetě je pořád stejně, prší ale jinak než dřív, upozorňují vodohospodáři. Jak si zajistit vodní blahobyt?

Ano, batáty, melouny, dýně, cibuli, rajčata a taky se tam historicky pěstovala pšenice a žito. Teď už teda ne, teď už jsou to spíš batáty. Dokázali najít technologii, jakou můžou ty batáty pěstovat a počítat jenom s tím základním startem nasáklého písku. Pak už to po zbytek roku žije jenom na vláze, která přichází z pasátových větrů.

Jak už jste řekla, v lávě na Lanzarote dokonce pěstují i víno…

Ano, v lávovém prachu, což jsou nejmenší částečky lávy. Vytvořili si speciální způsob, jak to pěstovat. Udělali takové jámy v lávovém prachu, až narazili na půdu. A když narazili na půdu, tak tam zasadili révu a ty jámy ochránili kamennými zídkami, které jsou natočené na severovýchod pro pasátové větry. A protože má lávový prach taky hydroskopickou kvalitu, tak jim to zajišťuje vláhu po celý rok.

Co je cílem projektu Poušť v plechovce? V čem spočívají polní dny? A jaký otisk po sobě na ostrově Lanzarote zanechal architekt César Manrique? Poslechněte si celý rozhovor.