Na krizové situace v souvislosti se suchem jsme připraveni. Cisteren máme dostatek, ujišťuje šéf správy hmotných rezerv
„Žádosti reálně na stole nemáme, ale dotazy od starostů máme. Na mě to dělá dojem, že starostové především v malých obcích jsou z té situace stále více a více nervózní,“ říká předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Jak je Česko připraveno na krizové situace? A bylo by rozumné posílit rezervy s ohledem na přibývající vlny veder nebo hrozby blackoutu?
Pokračují vedra, v řadě zemí jsou velké požáry. Počasí má dopad na energetiku. Hodně pozornosti vyvolalo třeba omezení provozu maďarské jaderné elektrárny Paks kvůli nízkému průtoku Dunaje. Je Česko dostatečně připraveno na kritické situace, které by v důsledku tohoto všeho mohly přijít?
Čtěte také
Slova „dostatečně“ a „krizové stavy“ nejdou dohromady, protože se připravujete na krizové stavy tak, jak je čekáte, a pak vás vždycky něco překvapí. Ale když to vezmu z hlediska sucha, z hlediska cisteren, tak těch máme dostatek. V tomto směru jsme, myslím, připraveni.
Co se týká sucha, je to případně o hasičské speciální technice, o hadicových systémech a speciálních kontejnerech, které také máme. Takže pokud jsou velké požáry, hasiči je od nás mají k dispozici. Může být případně i blackout, takže máme také dostatečné množství elektrocentrál – otázkou je samozřejmě jejich kapacita a modernost.
Ale vždycky vás může něco překvapit a vždycky je to tak, že po všech krizích, které byly v minulosti, se dělá analýza a opět se vytváří systémy, jak připravenost zlepšit. Takže si myslím, že připraveni jsme, ale abych dal ruku do ohně za to, že nás nemůže nic překvapit, tak to samozřejmě nedám.
Ve čtvrtek jste v Ranním interview Radiožurnálu říkal, že aktuálně od vás mají cisterny půjčeny tři obce – jedna na Klatovsku, dvě na Rakovnicku. Přibyly od té doby? Ptají se další starostové?
Další obce nepřibyly, ale dotazů starostů máme hodně. Respektive žádosti reálně na stole nemáme, ale dotazy od starostů máme. Na mě to dělá dojem, že starostové především v malých obcích jsou z té situace stále více a více nervózní. Ale samozřejmě to, že nemáme žádnou žádost, se může kdykoliv změnit. Pro mě je podstatné, že jsme schopni v tuto chvíli starostům cisternou pomoci.
Kolik máte v záloze cisteren? Kolika obcím byste byli schopni pomoci?
Máme několik stovek cisteren. Není to jenom o cisternách, je to o autocisternách, o úpravnách vody… A máme také potrubí, kterým lze, kdyby bylo potřeba, dovést vodu z bodu A do bodu B. Ale základ jsou cisterny. Těch máme několik stovek.
Zaujalo mě, že sice máte cisterny, říkáte několik stovek, ale nemáte vodu. Je to dobře? Opravdu se dá spoléhat, že ve všech krizových situacích, které mohou nastat, bude vždycky voda k dispozici?
Čtěte také
Jsou kolegové, šéfové státních hmotných rezerv, kteří vodu mají – například v Polsku nebo ve Slovinsku. A mají většinou vodu buď balenou, to znamená klasické PET lahve, nebo ji mají balenou v takových několikalitrových plastových sáčcích. Nebo mají k dispozici smluvního partnera, který by jim v případě krizové situace vodu dodal.
U nás v tuto chvíli bohužel nemáme vodu. Takže pokud zavolá starosta, půjčíme mu cisternu, kterou zajistíme velmi rychle ve spolupráci s ministerstvem zemědělství. Ten mechanismus by, věřím, starostové měli už dneska znát. Pokud nevědí, tak se doptají a my jim tu informaci dáme. V tomto není problém. Ale dopravíme jim na určené místo cisternu, která je bohužel bez vody. A řada starostů si samozřejmě stěžovala.
Budete navrhovat změnu? Budete navrhovat, aby přibyla voda do státních hmotných rezerv?
Já o vodě hovořím už několik let. Z mého pohledu by dávalo smysl mít vodu podzemní, protože u nás jsou lokality, kde je dostatek podzemní vody. A moje představa by v ideálním případě byla mít na několika místech v republice, třeba v každém kraji, nějaký podzemní vrt. V případě potřeby bychom si vodu vytěžili a zpracovali tak, aby mohla být dodána na místo určení.
Ten návrh není na mně, protože my jako státní hmotné rezervy můžeme maximálně dobrým slovem doporučit, ale systém tvorby státních hmotných rezerv má vždycky svého gestora. V tomto případě se to týká buď ministerstva zemědělství, nebo ministerstva životního prostředí. Oni mají kompetenci za vodu.
Chybějící potraviny
Detailní soupis toho, co je ve státních hmotných rezervách, je, předpokládám, tajný, ale všichni víme, že tam jsou třeba potraviny. Na jak dlouho by potraviny stačily v případě krize?
Čtěte také
Máte pravdu. Mezinárodní situace se v posledních několika letech výrazně zhoršila, takže jsme stále obezřetnější se sdělováním informací. A poprosím, aby to všichni chápali, protože není dobré vyzrazovat detaily. To znamená nejen kde máme ty věci uloženy, ale také kolik toho máme.
Co se týká potravin, prozradím, že od vlády máme úkol mít základní potraviny disponibility na 15 dnů a tento požadavek dlouhodobě neplníme. Je to také otázka finančních prostředků. Co rok bychom měli připravenost zvýšit o den, ale ani to se nám bohužel nedaří.
Na kolika tedy jste?
Zhruba na jednom a půl dne.
Takže na desetině toho, co byste měli mít.
Ano, je to nějakých 15 milionů denních dávek. Není to tak málo a je potřeba říct, že máme hodně komodit od obilí přes máslo, maso, masné výrobky. Situace je proměnlivá. Snad neprozradím nic mimořádného, že z hlediska obilí a obilovin – protože zemědělci si stěžují, že úroda není taková – můžu ubezpečit, že jsme na tom velmi dobře. Tam máme několik desítek dnů.
Jak často se mění okruh věcí, které jsou v hmotných rezervách? Proč je v nich výrazně menší okruh léků než v sousedním Polsku? A dokázaly by elektrocentrály zajistit základní provoz státu v případě blackoutu? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Požární zeď kolem AfD praská, extremisté posouvají Německo doprava, popisuje novinář Lindner
-
Evropská komise dočasně zablokovala 77 milionů korun firmám z Agrofertu. Prověřuje střet zájmů
-
ONLINE: Přes ekonomické problémy má Rusko zdroje na další dva roky války, řekl šéf ukrajinské rozvědky
-
Siniaková s Townsendovou přemohly australsko-americký pár. Na US Open slaví postup do čtvrtfinále


