Na Králickém sněžníku kdysi stála vyhlídková věž. Starosta se ji snaží obnovit, ale ne všichni souhlasí
Zajímavá místa nemusejí ležet stovky nebo tisíce kilometrů od nás. Některá jsou doslova za našimi humny – jako například Kladská kotlina, která byla několik set let součástí zemí české koruny, potom připadla Prusku a dnes náleží Polsku. Tamní úřady se kvůli lepšímu výhledu do přírody i vhledu do historie rozhodly obnovit rozhlednu na Králickém Sněžníku, což se ale ne u všech setkalo s pochopením.
Z městečka Slezské stráně je to na vrchol Sněžníku pěšky dvě a půl až tři hodiny. Ale v zájmu urychlení reportáže jsem zvolil jinou trasu, rychlejší. Na sousední vrchol Černá hora totiž vede lanovka. Odtud se otevírá nádherný výhled na celý ten kupolovitý masiv Sněžníku. A je velmi dobře vidět i stavba nové rozhledny.
Rozhledna má vypadat jako dřív, ale...
Je to velmi frekventovaná trasa a i teď je tady poměrně dost lidí. Hodně na kolech, protože tady se dá sjíždět dolů do údolí Kladské kotliny anebo sejít pěšky. Nová rozhledna vlastně nebude tak nová, protože vyhlídková věž už tady stála.
Ale to už se musíme vydat dolů, kde nám všechno vysvětlí starosta Strání slezských pan Dariusz Chromiec.
Pan starosta mi na radnici ukazuje model nové věže, která někomu může připomínat maják nebo hornický kahan. Ale podle starosty tento tvar vychází z podoby dřívější rozhledny, jejíž kopii chtěli původně postavit, ale ministerstvo pro životní prostředí to nepovolilo.
Všichni jsou pro ochranu přírody
Čtěte také
„Po vzniku místních samospráv jsme začali uvažovat o obnovení vyhlídkové věže. Po mnohaletém vyjednávání se ale ukázalo, že ji nemůžeme postavit v původní podobě – tedy s restaurací, vytápěním a záchody. Povolili nám postavit pouze tzv. chladnou věž, a to s ohledem na ochranu zdejších biotopů.“
Chci ale zdůraznit, že znovupostavení věže přispěje především k ochraně přírody a celé kupole Sněžníku.
starosta Dariusz Chromiec
Spory o to, jestli věž přispěje k ochraně přírody nebo spíš naopak, teď ponechejme stranou a podívejme se do minulosti. Rozhlednu v neogotickém stylu nechala v letech 1895 až 1899 postavit Kladská horská společnost a už tehdy stavbu provázely vášnivé debaty, i když jiného druhu než dnes.
Turistický spolek versus kníže Albrecht
Turistický spolek ze sousedního moravského Starého Města pod Sněžníkem chtěl na slezském Mont Blancu – jak se hoře říkalo – zbudovat vlastní vyhlídkovou věž. Spor musel rozseknout až pán této hory, kníže Albrecht Pruský z rodu Hohenzollernů.
Kladský horský spolek chytře nebo spíš vychytrale využil smrti císaře Viléma a věž pojmenoval na jeho počest. Kníže Albrecht pak stavbu rozhledny nesoucí strýcovo jméno nemohl nepovolit. Majestátní stavba panorama Sněžníku doplňovala až do roku 1973, kdy ji oficiálně z důvodu zchátralosti polští vojáci vyhodili do vzduchu.
Ukázalo se ale, že důvody byly spíš ideologické než technické, protože ona zlá německá věž první explozi statečně odolala. Kamenná dáma se k zemi odporoučela až po výbuchu druhé, dvakrát silnější nálože.
Související
-
Noční procházka Kořenovou roklí v Polsku není nic pro slabé povahy
Pohádkově krásné polské městečko Dolní Kazimierz se může pyšnit neobvyklou turistickou atrakcí. Do tamní rokle jako z hororu se vydal zpravodaj Martin Dorazín.
-
V podhůří Karpat najdete kouzelný komorní skanzen. Jak se žilo v chudém kraji?
K nejmalebnějším koutům Polska patří podhůří Karpat. V Národním parku Babia Góra stojí kouzelný malý skanzen zdejší lidové architektury Sidzina, který málokdo zná.
