Na festivalu Khamoro zazněla teskná halgata. Písně usilují o zápis na seznam národního kulturního dědictví

1. červen 2026

Na Světovém romském festivalu Khamoro ožila prastará romská tradice vyprávění – vakeriben, kdy se romské rodiny po večerech scházely, vyprávěly si a sdílely životní příběhy. Tradici připomněly členky Klubu romských spisovatelů Paramisara, muzikanti z projektu Gilora a houslista Vojtěch Lavička. Večer propojil příběhy, hudbu i emotivní halgata – táhlé romské písně s doprovodem houslí nebo kytary.

„Dnes mj. proběhl storytelling - večer plný příběhů a muziky, ale hlavně byl den věnovaný halgatům neboli teskným písním. Dále se představily spisovatelky klubu Paramisára Květa Podhradská, Ilona Ferková a Stáňa Miková, které vyprávěly příhody ze svého života. Z hudebníků vystoupili Miguel Horváth a jeho maminka Agnesa Horváthová, Vláďa Žabák Demeter, ale zazpíval i olašský Rom Roland Bihári, kterého objevila nezisková organizace Giľora, která hledá neznámé, ale talentované muzikanty. Z Za mě se akci povedlo navázat na dlouhou romskou tradici vyprávění příběhů doma či na oslavách,” prozrazuje o halgátech mluvčí festivalu Vojtěch Lavička.

Čtěte také

Romský hudební žánr, který vznikl v 19. století v Maďarsku a dodnes žije také na Slovensku a v Česku, zazněl během večera Giľora v rámci festivalu Khamoro.

„Tyto písně se váží hlavně ke smutným událostem jako je například úmrtí nebo rozchod. Člověk musí k zalíbení v nich nejprve dozrát - třeba děti a mladí mají radši veselejší a živější hudbu.Ale při halgatu se člověk vyzpívává ze svého žalu, třeba při úmrtí blízké osoby.”

Teskná halgata vznikaly nejen v domácím prostředí, ale také v koncentračních táborech. Právě jejich historická a kulturní hodnota dnes stojí za snahou o zápis na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Čtěte také

„Třeba “Aušvicate hi kher báro” je píseň, která má krásnou durovou, veselou melodii, ale její text je neuvěřitelně silný. Stejně tak Čhajori romaňi vznikla v koncentračním táboře. Jde o odkaz na období, který musíme zachovat. Jiné národy jej nezažili, my ale ano. Proto bych byl rád, kdyby vznikaly i nové verze těchto písní.”

Muzikant Jan Hron vnímá tento specifický hudební žánr jako důležitou součást romské identity:

„Na halgatech miluji to, že mohou zaznít všude - jak při smutných událostech, tak i na oslavách. Pokaždé přijde na moment, kdy jsou všichni emotivní, se slzami, ale třeba i hezky. Halgata jsou výrazem našeho romství, a proto je mám hrozně rád.”

autor: Rena Horvátová
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.