Na Bruntálsku vznikne nová přehrada
O tom, že by se mohla na Bruntálsku začít stavět velká přehrada, jsme v našem vysílání informovali už několikrát. Proti sobě stojí dvě tábory. Jedni volají po účinném protipovodňovém opatření, tedy po přehradě. Druzí považují vodní nádrž za likvidaci přírody a zbytečné mrhání penězi. Stavba přehrady patří k tomu nejožehavějšímu, o čem se na severní Moravě stále mluví. Na půdě Krajského úřadu v Ostravě se až teď podařilo prosadit jasné stanovisko. Navzdory názoru ekologů je přehrada nutná a musí se postavit co nejdříve. To ovšem nebude vůbec jednoduché.
Po mnoha letech velmi palčivých diskusí vzaly za své názory ochránců přírody, které volaly po alternativním opatření, zejména po úpravách krajiny. V tomto srovnání ale přehrada vycházela jako jediná možnost, jak skutečně zachránit Bruntálsko o Opavsko před povodněmi. Nakonec se tedy posuzovalo, zda bude lepší mít přehradu malou nebo velkou. Velká varianta by ale znamenala vymazat z mapy obec Nové Heřminovy. Toto velmi choulostivé téma přivedlo do Ostravy také ministra zemědělství Jaroslava Palase. Komentoval drtivou většinu hlasů, kterou se krajští zastupitelé vyslovili pro přehradu.
Jaroslav Palas: Ty vysoké hlasy pro tu velkou variantu je jakýmsi doporučujícím stanoviskem. Samozřejmě poslední slovo budou mít experti, kteří musejí provést analýzy a propočty.
Přehrada Nové Heřminovy za více než dvě a čtvrt miliardy korun znamená především likvidaci obce. Na straně druhé ale padlo konečně jasné slovo o budoucnosti. To si myslí hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský.
Evžen Tošenovský: Aspoň pro ty lidi je jasně dáno, tímhle krokem půjdeme a Ministerstvo zemědělství a vláda je teď nucena velmi rychle rozhodnout, jak dál, protože nejhorší je ta nejistota lidí. To definitivní rozhodnutí je Ministerstvo zemědělství a řekl to pan ministr.
Celkem osmnáct obcí podél řeky Opavy nemá dosud mnoho nadějí, že je povodně znovu nezničí. Tento tlak vnímá především starosta samotných Nových Heřminov Antonín Maňák.
Antonín Maňák: Mé dojmy z toho jsou velmi rozpačité. Bylo vyslyšeno přání představitelů Krnova, kteří dlouhou dobu jsou pro, aby tedy Heřminovy byly zatopeny, aby tedy oni získali nadstandardní ochranu proti povodním. Dobře, je to jejich právo, samozřejmě že budeme bojovat, co bude následovat, tak rozhodne zastupitelstvo a naši občané.
Lenka Daňhelová z ekologického sdružení Arnika také potvrzuje, že boj proti přehradě zdaleka neskončil.
Lenka Daňhelová: Já toto rozhodnutí chápu tak, že se opět vlastně posunuje zodpovědnost do Prahy. Prostě že se zastupitelé znovu zbavili zodpovědnosti a přenášejí tento problém na Ministerstvo zemědělství, na vládu a nechtějí ho řešit tady sami.
Budete dál vyvíjet nějakou aktivitu směrem k Praze tedy?
Lenka Daňhelová: Ano, samozřejmě, protože se domníváme, že ta velká varianta přehrady tak, jak ji většina zastupitelů tady chce, takže není reálná v dohledném čase, že na ni Česká republika nemá peníze, zatímco vlastně alternativní protipovodňová opatření můžeme začít realizovat v podstatě ihned a budeme na ně mít podporu z evropských fondů.
A stejně tak i zastupitel a ekolog Jiří Kryst.
Jiří Kryst: Velká variant znamená příliš mnoho vad, mnoho nepřátel a ti ten projekt znemožní.
Do šesti měsíců by mělo Ministerstvo zemědělství nachystat první materiál do vlády. Sám ministr Palas potvrzuje, že doporučení krajských zastupitelů, tedy velká přehrada, bude mít značnou váhu. Na jedné straně se tedy na Ostravsku podařilo konečně říci jasný většinový názor, na straně druhé ale možná až teď půjde do tuhého. Likvidace vlastní obce je přece jenom příliš důležitá. To ještě dodává starosta Nových Heřminov.
Antonín Maňák: No tak naděje umírá vždycky poslední a my věříme, že nakonec zdravý lidský rozum zvítězí.
Krnov byl po záplavách v roce 1997 nejpostiženějším městem. Je chráněn místy pouze před pětiletou vodou. V Nových Heřminovech žijí zase lidé, kteří netuší, zda se nakonec jejich dům neocitne na dně velké přehrady. Kompromis mezi těmito dvěma pohledy zřejmě neexistuje a spor o přehradu tak zdaleka nekončí. Teď se uvidí, co bude dál a hlavně kdy to bude.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
