Muzeum v Lysé opatruje vzácné tabulky s klínovým písmem

Klínopisné tabulky

Na náměstí v Lysé nad Labem stojí muzeum, které dříve bývalo špitálem. V útrobách muzea se dnes nacházejí předměty, z nichž některé jsou pokryté písmem dávné civilizace. Přečíst ho umí jen málokdo. V Lysé se však narodil vědec, který jeden ze starověkých jazyků dokonce rozluštil.

Nunindan ezaténí vadarma ekuténí. Tušíte, jakým je to jazykem? Asi byste těžko uhodli. Byl to pozdrav z dávné minulosti lidstva, jazyk, kterým už dávno nikdo nemluví. A česky tato věta znamená: Nyní chléb budete jíst a vodu budete pít.

Jsme v Lysé nad Labem v Muzeu Bedřicha Hrozného, zdejšího rodáka, význačného vědce, univerzitního profesora. Po expozici věnované jeho osobě mě prováděl vedoucí zdejšího muzea Ondřej Rašín.

„Na tomto obraze je jako rektor Karlovy univerzity, kterým byl zvolen v roce 1939. Žel jeho působení netrvalo dlouho, protože začala druhá světová válka a byly uzavřeny univerzity. Zachoval se velmi statečně, protože zachránil skupinu studentů, kteří hledali azyl na akademické půdě,“ uvedl Ondřej Rašín.

Portrét Bedřicha Hrozného

Nejvíc se ovšem Bedřich Hrozný proslavil jako řádný profesor klínopisného bádání a dějin starého Orientu. Byl to on, kdo rozluštil chetitský jazyk. „Dovolil bych si upozornit na drobný, ale podstatný vžitý omyl, že rozluštil klínové písmo. Není tomu tak. Klínové písmo už bylo rozluštěné profesory Grotefendem a Rawlinsonem. Bedřich Hrozný rozluštil klínopisnou chetitštinu jako jazyk,“ vysvětlil Ondřej Rašín.

Když oprášíte své školní znalosti, možná si vzpomenete, že Chetitská říše se rozkládala na území dnešního Turecka, poté také Sýrie a Libanonu a že největšího rozmachu dosáhla ve druhé polovině 2. tisíciletí před naším letopočtem, tedy před třemi tisíci let. Nicméně, byla to vyspělá civilizace, o čemž svědčí i tabulka s fragmentem chetitského zákoníku, který v lyském muzeu můžete vidět. Tady je - ovšem že v češtině - jeden z paragrafů.

„Pokud je žena znásilněna v horách, viníkem je pouze muž. Pokud je žena znásilněna v domě, viníky jsou oba, jak muž, tak žena, protože žena se měla dovolat pomoci,“ přečetl vedoucí muzea.

V muzeu můžete vidět i různé osobní předměty Bedřicha Hrozného. Třeba jeho pracovní stůl, ale i doklady jeho dalších vědeckých bádání. „Dalšími tabulkami jsou například drobné babylonské nebo sumerské obchodní dokumenty, je tu otisk pečetního válečku a další drobné plastiky,“ přiblížil Ondřej Rašín.

Expozice v Muzeu Bedřicha Hrozného

Vědecká činnost Bedřicha Hrozného byla neobyčejně rozsáhlá. Seznam jeho vědeckých prací čítá na 200 titulů. Zúčastnil se i mnoha expedic. Věnoval se studiu a bádání o starověku nejen v Malé Asii, ale také v Mezopotámii, Egyptě, na Krétě a v Indii.

Muzeum Bedřicha Hrozného najdete v Lysé nad Labem na náměstí, které je pojmenováno po tomto význačném rodákovi. A samotná budova muzea je velmi zajímavá. Je barokní a nechal ji vystavět jeden z význačných majitelů zdejšího zámku hrabě Špork. „Budova muzea byla původně postavena jako špitál pro přestárlé a spolufinancoval ji hrabě Špork. Budova pochází z roku 1754,“ dodal Ondřej Rašín.

<iframe width="680" height="350" frameborder="0" scrolling="no" marginheight="0" marginwidth="0" src="https://maps.google.cz/maps/ms?source=s_q&amp;hl=cs&amp;geocode=&amp;brcurrent=5,0,0&amp;ie=UTF8&amp;hq=&amp;hnear=Lys%C3%A1+nad+Labem&amp;t=h&amp;msa=0&amp;msid=100285124621005192596.00048443b4ace02931aca&amp;ll=50.200116,14.840641&amp;spn=0.009615,0.029182&amp;z=15&amp;output=embed">mapa</iframe><br /><small>Zobrazit <a href="http://maps.google.cz/maps/ms?source=embed&amp;hl=cs&amp;geocode=&amp;brcurrent=5,0,0&amp;ie=UTF8&amp;hq=&amp;hnear=Lys%C3%A1+nad+Labem&amp;t=h&amp;msa=0&amp;msid=100285124621005192596.00048443b4ace02931aca&amp;ll=50.200116,14.840641&amp;spn=0.009615,0.029182&amp;z=15" style="color:#0000FF;text-align:left">Lysou nad Labem</a> na větší mapě</small>