Muslimové mají ramadán, někteří končí na pohotovosti

V muslimském světě se pomalu chýlí k závěru posvátný měsíc ramadán. Podle islámské tradice připomíná období, kdy Bůh poprvé oslovil proroka Mohameda. V praktickém životě ovšem ramadán pro muslimy znamená především zákaz přijímat za denního světla jakoukoli potravu i nápoje, ale také třeba kouřit. Jaké má takový půst dopady na zdravotní stav věřících?

Asi před dvěma hodinami ohlásil výstřel historického kanónu ve východním Jeruzalémě konec celodenního půstu. Muslimové doma pojedli slavnostní večeři iftár a teď už vyrazili do ulic. Ve Starém Městě jim trhovci halasně nabízejí další příval dobrot - pečené maso, vařenou kukuřici a hlavně tuny sladkostí.

Na poliklinice al-Haját jsem se proto zeptal, jestli náhodou takové rázné střídání hladu a následného přejídání nedělá některým věřícím určité potíže. "Jasně že takové pacienty máme! Hlavně na začátku a na konci ramadánu. Když se prostě mění denní režim a množství jídla. Tyhle pacienty jasně rozpoznáme už podle toho, jak přicházejí na pohotovost," směje se doktor Ahmad Kannám.

Sám je věřící, a tak mi hned zkraje vysvětluje, k čemu je hladovění během ramadánu dobré: "Půst má především lidi naučit trpělivosti při řešení všech možných životních problémů. Také by se měli vcítit do situace trpících. Jak mohou lidé vydržet bez jídla v době války? Jak mohou přežívat v Africe, kde nemají co jíst? Ramadán má lidi přimět k přemýšlení, jak těmto lidem pomoci. Mimochodem, někteří muslimové se kvůli tomu dobrovolně postí i v průběhu roku, ne jen v období ramadánu."

Není to ovšem tak jednoduché. Aby se lidé stačili před rozedněním najíst, musejí vstávat už někdy ve tři nebo ve čtyři hodiny. V arabské polovině Jeruzaléma dodnes chodí takzvaný mesaharátí, který je kvůli tomu uprostřed noci halasně budí.

"Zkraje ramadánu přicházejí hlavně starší lidé, kteří mají určité problémy se změnou denního režimu. Snídali v tolik a tolik hodin a najednou to nejde. Někteří věřící zvracejí, mají bolesti hlavy a podobně," přiblížil Ahmad Kannám.

A jak se tedy lékař a zároveň praktikující muslim dívá na takové odříkání? Vždyť když ramadán připadne na horké léto, musejí být věřící bez jídla i kapky vody více než 12 hodin. "Zda se mají postit, záleží na jejich zdravotním stavu. Kdo je vážně nemocný, ten má dokonce zákaz půstu. To se týká třeba lidí s nemocnými ledvinami. Také mnoho pacientů s cukrovkou se nesmí postit - to záleží na druhu cukrovky. Lidé s cukrovkou druhého typu obvykle držet půst mohou," vysvětlil.

Povinnost půstu se netýká také dětí, starých lidí a těhotných žen. Jenže někteří fundamentalisté často na rady odborníků moc nedají. V náboženské literatuře se řeší dokonce i to, co dělat, když člověk během půstu nechtěně spolkne mouchu nebo jiný hmyz. Takže není divu, že jsou i muslimové, kteří třeba odmítají brát během ramadánu léky.

"Máme bohužel takové pacienty. To je úplně zakázané, to je v naprostém rozporu s islámem! Ti lidé za to budou potrestáni na duši, to mi věřte. Raději by měli dát almužnu chudým a sami se pořádně najíst. To je stejně hodnotné, jako kdyby o ramadánu dodržovali půst. Bůh nám jasně říká: 'Vy se máte postit, aby vás to posílilo, ne aby vás to zabilo!' Kdo na to nedbá, ten není muslim. To je z hlediska náboženství stejné jako sebevražda," dodal lékař.

Spustit audio