„Museli jsme napodobit medvědici.“ Bojnická zoo pečuje o osiřelá mláďata i zvířata z nelegálních chovů

10 fotografií

Bojnická zoo je rozlehlý park pod pohádkovým zámkem. Její součástí je ale i oblast, kam se veřejnost vůbec nedostane – rehabilitační stanice. Právě tam začátkem roku přivezli tři osiřelá medvíďata. Byla podchlazená, vyhladovělá a bez sacího reflexu. Veterináři nevěděli, jestli vůbec přežijí první dny. Vedoucí úseku šelem Nina Mokrá u nich byla od začátku.

Medvíďata pod drobnohledem

„Nastoupil velmi přísný 24hodinový režim, kdy jsme jak já, tak hlavní zooložka i ošetřovatelky byli u medvíďat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Simulovali jsme co nejpodobnější podmínky, v jakých by je měla jejich matka. Snažili jsme se napodobit medvědici,“ přibližuje dramatické okamžiky záchrany.

Medvíďata byla podchlazená, vyhladovělá a bez sacího reflexu. Byla potřeba péče 24/7|foto:Zoo Bojnice, press

Navzdory maximálnímu úsilí jedno z medvíďat nepřežilo. Pro mluvčí zoo Andreu Klasovou to byla i komunikační zkouška. „Bylo ohledně toho hodně kritiky. Nikdo za to ale nemohl. Prostě se to stalo, a i na to já potřebuji veřejnost připravit, aby to nebyl šok, když všechno šlo v pořádku a najednou se něco stalo,“ popisuje.

S velkým zájmem veřejnosti přišly ale i problémy. Lidé nabízeli peníze za osobní setkání s medvíďaty, přibývaly telefonáty. Zoo proto zveřejnila video, ve kterém připomněla tragický příběh zvířat i to, s čím se zaměstnanci setkávají.

„Každým dnem se tato situace vyostřovala, kdy už byly, mohu říct, obtěžovány i naše paní ošetřovatelky. Lidé byli neoblomní, nechtěli si to nechat vysvětlit a začaly přicházet telefonáty, vulgarismy, nabízely se peníze… Poté, co jsme zveřejnili video, ustalo to.“

K medvědům přibyl i jezevec

Medvědí slečny Lada a Vesna mezitím dál rostly – jména jim vybrali lidé v hlasování na sociálních sítích. Později k nim přibyla ještě třetí malá medvědice Zora, zachráněná z národního parku Velká Fatra. A aby toho nebylo málo, mezitím stanice přijala i mládě jezevce. Pro tým bojnické zoo podle ošetřovatelky Niny Mokré žádná novinka – záchrana volně žijících živočichů je tu každodenní rutina.

Čtěte také

Žili v kleci nebo v řetězech, trpěli na těle i na duši. Týraní medvědi našli v ukrajinském Domažyru domov a bezpečí

„Jezevce jsme tedy také ještě neměli, ale jelikož jsme už byli rozjetí u medvědů, tak už to bylo v podstatě jedno – přibylo nám další mládě, ale v zaběhnutém režimu už to nebyl takový problém, protože se v podstatě jen přidalo.“

Příběh medvíďat upozornil mimo jiné na práci, kterou bojnická zoo dělá dlouhodobě. Rysi odchovaní v Bojnicích dnes žijí v Chorvatsku, Itálii i Francii. Zoo se podílela také na návratu bažantů Edwardsových do vietnamské přírody – druhu, který v přírodě prakticky vymizel. A chová i pár kriticky ohrožených kočkodanů Rolowayových.

„Jsme příspěvková organizace ministerstva životního prostředí a plníme funkci záchytného centra. Máme tu zabavená zvířata z nelegálních chovů, chovaná v nevhodných podmínkách nebo pašovaná přes hranice. Pokud jsou to živá zvířata, všechna končí u nás jako dočasné řešení,“ vyjmenovává mluvčí Andrea Klasová.

Víc než jen práce

Zoo ale nepomáhá jen exotickým druhům. Společně s Tatranským národním parkem se podílí i na výzkumu kamzíka tatranského nebo rysa karpatského. Zraněná nebo osiřelá zvířata tady rehabilitují a vracejí zpět do přírody.

Medvědí slečny Lada a Vesna|foto:Zoo Bojnice, press

A pryč jednou budou muset i tři malé medvědice. Lada, Vesna a Zora se do volné přírody vrátit nemohou – příliš si zvykly na lidi. Pravděpodobně je tak čeká jiná zoologická zahrada.

„Rehabilitační stanice znamená přechodný pobyt. Pokud chceme rehabilitovat a pomáhat dál, nejen daným jednotlivcům, nemůžeme si zvířata nechat.“

Ošetřovatelka Nina Mokrá ale přiznává, že loučení bývají těžká. „To není práce, kterou člověk může dělat pro peníze. Je to práce, kterou člověk dělá proto, že ji miluje a nedokáže si představit, že by dělal cokoli jiného.“

A právě na podobném nasazení funguje bojnická zoo už více než sedmdesát let.