Mšenské a Jestřebické pokličky

23. březen 2009

CHKO Kokořínsko Úchvatné výtvory přírody jsou v naší zemi k vidění téměř na každém kroku. Místem mimořádných krás, téměř uměleckých děl přírody, je beze sporu Kokořínsko.

Pokud se do této oblasti vypravíte, obklopí vás malebná krajina dotvářená rozmanitostí pískovcových skal. Zdejší romantické prostředí přitahovalo mnohé z našich význačných osobností, podle jedné z nich se vžil i název Máchův kraj. Přírodní skalní útvary vytvořené zejména na úbočích dolů nabývají mnohdy velmi bizarních tvarů - najdeme zde Obří hlavu, Žábu, Kance, Sněhurku a sedm trpaslíků či právě nejznámější z nich - Pokličky.

Tyto skalní útvary vznikly selektivním zvětráváním různě odolných vrstev pískovce a staly se emblémem CHKO Kokořínsko. Nejsnáze můžete tyto skalní útvary obdivovat a pozorovat v přírodní rezervaci Kokořínský důl, která se rozlohou přes 2000 ha řadí k těm největším v ČR. Na území CHKO je ve srovnání s okolní krajinou poměrně velké zastoupení lesů. Na pískovcích převládají bory, které mají v některých málo přístupných místech charakter reliktních borů, vyvíjejících se již dlouho bez přímého vlivu člověka. Taková místa objevíte především v přírodní rezervaci Kostelecké bory, ve které jsou lesy ponechány přírodním procesům, takže neodbytný pocit charakteru pralesa není až tak mylný.

Skalní útvary v těchto místech jsou porostlé vřesem, lišejníky a jsou tak příhodným domovem pro unikátní faunu bezobratlých živočichů. Setkat se zde můžeme například s pavouky sklípkánky, kteří jsou příbuznými severoamerických sklípkanů. Rozeklané skály jsou hnízdištěm řady ptáků, z nichž nejvzácnějším je sokol stěhovavý. Opakem jsou výrazně vlhčí severní a severovýchodní svahy. Na jejich tvorbě se podílely vyvřelé horniny a proto jsou porostlé květnatými bučinami. Tento porost má místy pralesní charakter a patří v liberecké části Kokořínska k těm nejzajímavějším a nejhodnotnějším. Listnatý suťový les s menšími kamennými poli můžeme obdivovat i při výstupu na zříceninu hradu na vrcholu kopce Ronov ve stejnojmenné přírodní památce.

Švédský důl

Kokořínsko však nenabízí pouze lesy a skály, jedním z nejvýznamnějších fenoménů tohoto území jsou mokřady. Jejich přírodovědný význam vedl k zapsání do seznamu mezinárodně významných mokřadů chráněných tzv. Ramsarskou úmluvou. Setkat se zde můžeme s řadou vzácných živočichů a rostlin, od raka říčního či drobného plže vrkoče bažinného až po orchideje kruštík bahenní či běžnější prstnatec májový.

Protože je celá oblast poměrně rozsáhlá a její popis vydá na celou sérii článků, představím vám dnes první z těchto překrásných míst. Mšenské a Jestřebické pokličky. Jsou to až 12 m vysoké pískovcové útvary, které vypadají jako přerostlé houby a najdete je zhruba 5 km severně od hradu Kokořín, nebo Mšena. Na rozdíl od vyhloubených jeskyní, které jsou dílem lidských rukou, pokličky vznikly čistě zvětráváním. Horní vrstvu, která je odolnější vůči povětrnostním vlivům, tvoří v šířce až 1 metru slepenec železitého pískovce, který chrání sloup měkčího pískovce s příměsí jílu vespod. Údajně vznikly vyluhováním železa z třetihorních vyvřelin, kterým napomohly podzemní vody, a vysrážením limonitu na nepropustných slepencových plochách. Eroze, která tyto podivné tvary vymodelovala však naneštěstí pokračuje, takže je pouhou otázkou času, kdy se nádherné klobouky zřítí. Nejmohutnější Pokličku spatříte při stoupání po dřevěných schodech hned jako první. Její klobouk má rozměry 6 x 5 x 1,5 m a dosahuje výšky 12 m.

Pohled na Pokličky zdola

Velmi doporučuji navštívit také Jestřebické pokličky. Jsou sice hůře značené a jen málokým objevené, ale i když cesta k jejich pokladům je nesnadná, na jejím konci vás čeká odměna. Vysoko nad okolními hvozdy, se skalami na dosah, můžete strávit hodiny naprosté samoty a nechat promluvit ty, kteří tu byly již dávno před námi. Jen tiše seďte a naslouchejte. Uslyšíte slova, která budou určena jen vám.

Dopravní informace: Ze Mšena (na náměstí je turistický rozcestník) se vydáte směrem na Močidla. Budete procházet nádherným "dolem", což je název pro cestu hluboko v lesní a skalní rozsedlině. Po zhruba 4 kilometrech přijdete k Pokličkám. Odtud po modré značce dále na Jestřebické pokličky. Zpět do Mšena je to necelých 5 kilometrů. Pokud pojedete autem, u Pokliček je parkoviště.

Doporučení: Toto místo doporučuji navštívit spíše v suchých dnech, protože zejména "doly" zadržují vlhkost a průchod jimi by nemusel být právě snadný.

Občerstvení: Občerstvit se můžete ve Mšeně a po cestě v malebné vesničce Jestřebice.

autor: Martin Lejsal
Spustit audio