Možný lék na rakovinu od českých vědců putuje v Americe k prvním pacientům

Klinická studie ve Spojených státech oficiálně začala 31. srpna a zapojí se do ní celkem 160 pacientů nádory na plicích nebo hrtanu, říká Pavel Majer z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. „Dostávají malinkatou dávku, která je postupně zvětšována a pacient je samozřejmě sledován z mnoha stránek, zejména jestli nedochází k nějakému vedlejšímu účinku.“

Cílem studie bude zjistit tzv. maximální tolerovatelnou dávku. „Na jedné straně chceme dávku maximální, aby se potlačil nádor, na druhé straně samozřejmě dříve či později narazíme na vedlejší účinek, takže se musí vyvažovat zájem pacienta,“ říká Majer. „Musí tam být šance, že přinese benefit pacientovi.“

Při preklinické fázi, tedy při testech na zvířecích buňkách se potvrdilo, že lék z dílny Ústavu organické chemie a Johns Hopkins University velmi dobře funguje v kombinaci s imunoterapií, pokračuje Majer. „Přeměnou metabolismu rakovinových buněk naše látky způsobí citlivost nádoru na imunoterapii.“

Investice do léku

Podle původního plánu z roku 2018, kdy Ústav organické chemie s americkou univerzitou zakládali spin-off Dracen Pharmaceuticals, měl být lék na trhu zhruba v roce 2024. A zatím projekt nabral podle Pavla Majera jen drobné zpoždění – klinické testy začaly kvůli koronaviru až téměř pět měsíců po jejich schválení. „Tento test je plánován na tři roky. To neznamená, že za ty tři roky by šla látka rovnou do kliniky, očekáváme, že zde bude nutný vstup nějakého velkého hráče.“

V to, že spin-off Dracen dotáhne vývoj léku do klinické fáze a pak lék odkoupí například velká farmaceutická společnost, doufají Ústav organické chemie s Johns Hopkins University v podstatě od začátku. Celkem totiž bude vývoj stát až miliardu dolarů, odhaduje Pavel Majer.

Investiční fond Deerfield přitom na jeho rozjezd dal v uvozovkách jen 40 milionů dolarů, tedy asi 800 milionů korun. A to v amerických poměrech není tak závratná investice, řekla před dvěma lety Radiožurnálu profesorka Barbara Slusher z Johns Hopkins University. „Většinou se tak děje proto, že investiční fondy chtějí dát významnou částku společnosti, o které si myslí, že má potenciál a chtějí jí pomoct k úspěchu. Nechtějí investovat do spousty malých podniků – raději si vyberou jeden projekt, který podle nich bude fungovat.“

Odkoupení licence na lék s označením DRP-104 velkou farmaceutickou společností by vývoj látky mohl o něco uspíšit, pokud by byla ochotná investovat do rozšíření stávající klinické studie.