Moskvané hledají viníky pondělního masakru
V Moskvě se po pondělních sebevražedných útocích život vrací jen pomalu do normálu. Dva atentáty, při nichž ve stanicích moskevského metra zahynulo 39 lidí, mají podle vyšetřovatelů na svědomí povstalci z převážně muslimského severního Kavkazu. K útokům se zatím nikdo nepřihlásil. Mnozí Rusové si se znepokojením kladou otázku, zda nejde o začátek nové vlny útoků ze strany povstalců. Mezi Moskvany pocházejícími z neklidného jihoruského regionu naopak rostou obavy, jestli události nepovedou k nárůstu protikavkazských nálad.
Dva dny po pumovém útoku je stanice moskevského metra Lubjanka plná květin. K improvizovanému památníku je přišly položit tisíce lidí. Mnozí z nich neskrývají emoce. Činy dvou sebevražedných atentátnic - podle vyšetřovatelů původem ze severního Kavkazu - vykolejily město i jeho obyvatele z běžného provozu.
„Nechápu, jak to mohly udělat. Vždyť to byly ženy!“ vrtí hlavou 58letá důchodkyně, která věří, že se vztahy Moskvanů s kavkazskou komunitou nezhorší. Mnozí však tak vstřícní nejsou. Dvě mladé dívky s muslimskými šátky na hlavě, které se s kyticí karafiátů zařazují do davu lidí, sklízejí podezřívavé pohledy.
„Není zrovna příjemné cítit na sobě ty zlé pohledy. Z mnoha lidí je tu cítit agrese. Všemi hýbou emoce, což je možná pochopitelné. Ale já přece nesouhlasím s tím, co se v pondělí stalo, úplně stejně jako oni. Proto jsem tady,“ říká 22letá Asja, původem z Ingušska.
„Bohužel to není nic nového. Historie se opakuje,“ říká Abdulla Dudijev, Čečenec, který v Moskvě žije posledních 12 let. „Po každém teroristickém útoku jsme první na ráně, a to jen kvůli tomu, že se vzhledem lišíme od většiny. Tenhle komplex viny, který nám vnutili během posledních deseti let, pořád žije dál, a my musíme žít s ním, což není zrovna lehké," říká mladý muž.
Podle ruských vyšetřovatelů první analýzy potvrzují, že útočnice byly napojeny na povstalce ze severního Kavkazu. Ti v posledních měsících několikrát pohrozili útoky na ruská města. Tvrdá slova politiků na sebe nenechala dlouho čekat.
„Jsou to zvířata. Vůbec nepochybuji, že je dopadneme a do jednoho zlikvidujeme,“ prohlásil prezident Dmitrij Medvěděv. Ještě dále šel premiér Vladimir Putin, který před deseti lety založil na válce proti čečenským separatistům svou politickou kariéru. Podle něj by „tajné služby měly vytáhnout organizátory útoků z kanálů“.
„Zatím sice vůbec nevíme, kdo za činy stál, ale jasné je jedno - už teď se využívají k politickým cílům, k manipulaci a šíření atmosféry strachu,“ varuje ruský aktivista za lidská práva a bývalý disident Alexej Mironov.
S tím souhlasí i čečenská právnička Lydia Jusupová. „Pro vládní moc je pohodlné hrát na nacionalistickou notu. Lidé zapomenou na své vlastní problémy, na těžké sociální a ekonomické podmínky, ve kterých žijí. A svou zlost a frustraci obrátí jinam než na politiky,“ soudí Lydia Jusupová.
Podle ní ruská vláda sklízí v podobě rostoucí radikalizace plody letité politiky v neklidném severokavkazském regionu. Cena, kterou může celá společnost nakonec zaplatit, však může být podle Alexeje Mironova příliš vysoká.
„Bránit se terorismu přezíráním práva a ospravedlňováním systematického teroru, který bezpečnostní síly používají v Čečensku, Ingušsku a Dagestánu, je jako hasit požár kerosinem. Násilí jen nabere na síle,“ dodává ruský aktivista.
Zobrazit napadené stanice moskevského metra na větší mapě
