Moskva dokáže ve svůj prospěch využít i neúspěšné operace v cizině. EU její politice neumí čelit, tvrdí znalci Ruska

11. červenec 2021
Evropa Plus

Odhalení českých tajných služeb, že za výbuchem muničního areálu ve Vrběticích v roce 2014 stála ruská vojenská rozvědka, připomnělo odvrácenou stranu ruské politiky v zahraničí. Tento případ nebyl zdaleka první, i škála ruských metod je pestřejší. „Je v tom určitá kontinuita. Metody, které Rusko dnes používá, jako je likvidace osob v zahraničí nebo zapojení vojenské a civilní rozvědky, tu byly už po válce, v 50. letech,“ popisuje ruský investigativní novinář Andrej Soldatov.

„V moderní éře se k nim Rusku vrátilo někdy v roce 2004. Tehdy provedlo k první známou likvidaci v cizině, kdy tři příslušníci vojenských zpravodajců odjeli do Kataru a tam dali výbušninu do auta bývalého čečenského prezidenta Zelimchana Jandarbijeva. Dva za to byli v Kataru odsouzeni, ale když se vrátili do Ruska, byli vítáni na červeném koberci a všichni je oslavovali jako velké hrdiny,“ dodává Soldatov.

Čtěte také

Podle analytika think-tanku Evropské hodnoty Davida Stulíka má Rusko v arzenálu i množství nenásilných metod, kterými prosazuje své zájmy v zahraničí.

„Kdy se ruské služby snaží v západní Evropě, ale i u nás získávat spolupracovníky a podporu mezi vlivnými politiky. Takže dochází k politické korupci. V další řadě dochází k prosazování ekonomických zájmů pro ruské firmy. Jedná se také o informační operace týkající se médií v šíření různých narativů, které podporují ruskou propagandu a jejich argumenty,“ vyjmenovává odborník na postsovětský prostor.

Neúspěšná operace je útok na RUsko

Rusko přitom dokáže využít ve svůj prospěch i neúspěšné zahraniční operace, jakou byla otrava bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v britském Salisbury v roce 2018 a jakou se jeví i exploze ve Vrběticích o čtyři roky dříve. Tvrdí to Soldatov a za pravdu mu dává i jeho kolega působící v Moskvě Jiří Just.

Čtěte také

„Ať už se ta operace podaří, nebo nepodaří, ruská propaganda má nastavené určité vzorce, podle kterých jedná. Pokud se nepodaří, tak to vnímá jako útok na Rusko, že je to součást agresivní západní politiky vůči Rusku. A když se podaří, tak je to samozřejmě důvod k hrdosti,“ vysvětluje český publicista.

Jak v případě útoku v Salisbury, tak ve Vrběticích ale Moskva jakýkoli svůj podíl popírá. Čelit ruské politice se Evropské unii podle Stulíka dlouhodobě nedaří. Důvod vidí v nejednotném postoji unijních zemí vůči velmoci na východě.

„Což je samozřejmě dáno různými zájmy, ale také geografickou vzdáleností od Ruska. Nemůžeme očekávat, že země, které jsou na druhé straně kontinentu, které s Ruskem nesousedí a nemají s ním historickou zkušenost, že by tyto státy chápaly obavy baltských zemí, Polska nebo České republiky,“ zdůvodňuje to analytik Evropských hodnot.

Jakými způsoby Rusko podporuje tuto nejednotnost, jak se jeho akce slučují s obchodními zájmy země nebo jak tuto politiku vnímá ruská veřejnost, to přibližuje pořad Evropa Plus.

autor: Filip Nerad
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.