Moravské Vánoce v americkém Betlémě: začínalo se bohoslužbou ve stáji, navazuje se na Komenského i Husa

11 fotografií

Na hlavní ulici města Betlém na mne z výše kamenného piedestalu přísně shlíží Jan Amos Komenský. Přesněji řečeno jeho socha od Vincence Makovského, která tady stojí od roku 1960. K odkazu biskupa Jednoty bratrské, ale také Mistra Jana Husa se tady hrdě hlásí.

Německý jazyk Moravské církve

Město totiž v osmnáctém století založila církev, které se ve Spojených státech a v mnoha jiných zemích říká Moravská, protože se hlásí k původní Jednotě bratrské ze zemí Koruny české. I když v době, kdy sem moravané dorazili, mluvili hlavně německy, jméno církve už zůstalo. A proto tady dnes najdete vysokou školu zvanou Moravian College, před kterou socha Komenského stojí, ale třeba také Moravskou historickou společnost a muzeum.

„Moravané přijeli do americké kolonie Georgia v polovině osmnáctého století. Jako misionáři se tam však neuchytili. Po určitých peripetiích si nakonec v roce 1740 koupili asi 200 hektarů půdy v Pensylvánii – na místě, kde se Monocacy vlévá do řeky Lehigh. A zde se také usadili,“ přibližuje mi počátky místní moravské komunity Charlene Donchez Mowers, prezidentka Moravské historické společnosti.

Budovy, které spravuje Moravská církev, byly postaveny už v polovině 18. století a jsou nejstarší ve městě|foto:Vít Pohanka, Český rozhlas

Moravané vybudovali nejdřív dřevěný obecní dům – německy Gemeinhaus, ve kterém si s Charlene povídáme. Na počátku historie města v něm společně žilo několik desítek lidí bok po boku s hospodářskými zvířaty. V roce 1741 těsně před Vánoci přijel na návštěvu patron a mecenáš moravanů, saský hrabě Nikolas Ludwig von Zinzendorf. A přesně na Štědrý den získal Betlém své jméno.

„Rozhodli se pro vánoční bohoslužbu přímo ve stáji. Zpívali píseň s veršem, který zdůrazňoval, že Ježíš se nenarodil v Jeruzalémě, ale v chudém Betlémě. A tak dostalo naše město své jméno,“ vysvětluje Charlene Donchez Mowers.

Moravané dodnes udržují vánoční tradice, které hodně připomínají jejich středoevropské kořeny. Oblíbené jsou například betlémy, kterým říkají německy „Putz“.

Cukroví, bohoslužby i vánoční strom

„Na Štědrý večer se bdí a chodí se na půlnoční. Už odpoledne se pro děti dělá ‚hostina lásky‘, při které dostávají cukroví a šálek čokolády. A pak máme samozřejmě bohoslužby, které spojují zpěv tradičních hymnů s modlitbami,“ dozvídám se od prezidentky Moravské historické společnosti.

Charlene Donchez Mowers, vyzdvihuje, že to byli právě moravané, kdo ve Spojených státech poprvé ozdobili vánoční stromek|foto:Vít Pohanka, Český rozhlas

Moravanům se prý dokonce přičítá, že zřejmě jako první už v roce 1747 v severní Americe začali s tradicí vánočních stromků. „Nařezali chvojí a postavili z něj takové zelené pyramidy. Zdobili je jablky, papírky s biblickými citáty i svíčkami. Takže když do tohoto sálu na Boží hod děti přišly na první ranní bohoslužbu, uviděly tři ozdobené stromky,“ vysvětluje Charlene.

První stromek ve Spojených státech

„Po bohoslužbě dostaly děti papírky s citáty i jablka. Dnes už v téhle tradici nepokračujeme, ale je to první zaznamenaný výskyt vánočního stromku ve Spojených státech,“ dodává přesvědčivě. Já sice vím, že si nárok na ten údajně nejprvnější ze všech prvních vánočních stromků v Americe dělá hned několik jiných měst, ve kterých žili imigranti z Německa, ale nic neříkám.

Další odkaz na Evropu: vánoční stromek z pivních sudů|foto:Jan Kaliba, Český rozhlas

Americká města – hlavně ta menší – mají zajímavou a skoro zaručenou tendenci najít ve své historii nebo i současném životě něco, co je údajně naprosto jedinečné, hodné údivu nebo obdivu. Při procházce po hlavní ulici v Betlémě však v tomhle hodně průmyslovém koutu Pensylvánie obdivuji hlavně to, jak dlouho a vytrvale si dokáží zdejší moravané své tradice a identitu udržovat. Jestli s tím stromkem opravdu začali tady, nebo jinde, není myslím až tak důležité.