Moravané z USA by našince překvapili

V Moravském kostele ve Washingtonu jsme se s rodinou cítili mírně řečeno v menšině. Narodili jsme se sice všichni v Novém Městě na Moravě, od těch zdejších Moravanů jsme se však na první pohled lišili. Byli jsme totiž jediní běloši mezi necelou stovkou afro-amerických věřících.

Na tomhle místě asi dlužím malý výlet do historie. Církev, která si ve Spojených státech říká Moravská, se hlásí k původní Jednotě bratrské ze zemí Koruny české. V 18. století emigrovalo do Německa několik moravských rodin, které si i sto let po Bílé hoře, a tedy navzdory protireformačním tlakům, udržovaly protestantskou víru.

V Sasku založily křesťanské společenství na panství hraběte Zinzendorfa. Někteří z nich o něco později vyrazili na misijní cesty do Karibiku a Severní Ameriky. Tam se uchytili a vznikla tak odnož Jednoty bratrské, jejíž členové si říkají Moravští bratři, nebo jednoduše moravané.

V Americe mají své hlavní sídlo v městě Betlém v Pensylvánii, vysvětluje reverend Edward Turner. Odkaz duchovních otců ze střední Evropy v sobě prý neustále nosí. "Každý vám řekne, že Jan Hus je naším otcem zakladatelem," zdůrazňuje reverend Turner a pak zmiňuje jméno německého hraběte Zinzendorfa, kterého označuje za druhou historickou osobnost významnou pro moravany.

Ne že bych chtěl pana pastora zkoušet, ale nedá mi to a ptám se, jestli by ho nenapadlo ještě jedno jméno. A reverend Turner trefí hřebík na hlavičku odpovědí, že asi myslím Komenského. Děti amerických moravanů se i o něm mohou hodně dozvědět. Tedy aspoň pokud chtějí.

Před několika lety sponzorovala severoamerická Moravská církev výpravu asi 200 dětí do Prahy. Setkala se tam mládež ze všech koutů světa, kde zapustila Jednota bratrská kořeny. A tím se obloukem dostáváme k tomu, proč je právě washingtonská kongregace Moravské církve výhradně černošská.

Tvoří ji hlavně přistěhovalci z Karibiku a ze střední Ameriky, konkrétně Nikaraguy. Tedy z míst kde mají bratrské misie velký význam. Odráží se to i v tom, že hudba v moravském kostele nepřipomíná vůbec tradiční jižanský americký gospel. Zato tady mají rádi karibské kovové bicí, ale také zvonkohru.

Moravský kostel ve Washingtonu tak působí trošku jinak, než by nepřipravený návštěvník ze střední Evropy nejspíš čekal. I tak je v něm dobře a nás, cizince ze vzdálené původní vlasti jejich víry, vítají s otevřenou náručí.