Monika Ladmanová: Zpráva o právním státu není vysvědčení. Je prostorem pro dialog i kronikou demokratického vývoje

Server Aktuálně.cz se v článku o kapitole věnované České republice ptá, zda je zpráva varováním, nebo pochvalou? Co byste odpověděla?

Je dobré se v historickém kontextu trošku vrátit o krok zpátky, abychom vysvětlili, jak funguje evropská spolupráce. Ta je založena na tom, že členské státy dobrovolně vstoupily do společenství. Bylo to po druhé světové válce, která přinesla katastrofu i spoustu zmařených nadějí, ale zároveň také možnost uvědomit si, že nic takového už tady nechceme a že je lepší spolu vycházet v míru, protože to prospívá všem.

Čtěte také

iROZHLAS

Evropská komise Česku vytýká nedostatky ve střetu zájmů, zmiňuje i koncesionářské poplatky

Je to hodně zjednodušeně řečeno, ale v té chvíli se rozhodl francouzský ministr zahraničí, že se spolu s Německem pokusí ekonomicky provázat tak, aby už je nikdy nenapadlo proti sobě postavit zbraně. Na tomto základě se potom rozvinulo to, co dnes známe jako Evropskou unii.

Vše to ale funguje právě proto, že členské státy si vzájemně důvěřují. Mají základní rámec, ve kterém se pohybují a na který všichni přistoupili. Základní rámec obsahuje hodnoty, jako je mimo jiné úcta k důstojnosti, demokracii, ke svobodě a k právnímu státu.

A tady jsme u toho. Členské státy potřebují mít jistotu, že ve všech zemích Evropské unie funguje právní stát. To znamená, že jsou chráněny investice, dobře funguje soudnictví, účinně se bojuje s korupcí a existují nezávislá a pluralitní média.

A jak jsme tedy v tomto hodnocení dopadli, kdyby to byla známka ve škole?

To je právě to. Evropská komise se nesnaží vydávat vysvědčení nebo porovnávat, který stát je lepší nebo horší. Ona jen popisuje stav a vydává doporučení. Souhrnná zpráva potom u každého členského státu popisuje jeho slabší místa i silnější stránky.

Pokud byste si chtěl projít zastřešující zprávu, ve které jsou vyjmenované jednotlivé členské státy, tak byste asi musel zaškrtat, kolikrát se tam zmiňuje Malta, Kypr nebo Slovensko. Vůbec ale přitom nejde o vysvědčení. Je to spíš prostor pro dialog o tom, jak se můžeme zlepšovat.

Čtěte také

iROZHLAS

Prezident Pavel varoval před podrýváním důvěry v justici. Vidí také nedostatky v boji proti korupci

Historicky jde o sedmou zprávu. Vyvíjí se situace v Česku k lepšímu, nebo spíše naopak?

Že jde o sedmou zprávu, je velmi důležité. Je to taková kronika demokratického vývoje, protože to, co zpráva popisuje, jsou instituce, na kterých je postavena demokracie, ať už je to nezávislost soudnictví, účinný boj s korupcí, svobodná a pluralitní média anebo systém brzd a protivah, které chrání výkon veřejné moci.

V časovém pásmu pak můžeme sledovat, jak se v které zemi tyto oblasti vyvíjely. Přidaly se k nim navíc nejen členské státy, ale popisuje se i situace v Albánii, Černé Hoře, Srbsku a Severní Makedonii, které na členství v Evropské unii kandidují.

Nejde o hodnocení či vysvědčení, ale o doporučení, co zlepšit

Ze zprávy pak vyplývají doporučení, která se každý rok vyhodnocují, zda byla naplněna. Opět to ale není hodnocení jako vysvědčení. Důležité je ale říct, že zpráva a její závěry se propisují do finančních aspektů.

Existuje Národní plán obnovy. Jde o evropské peníze, které si Evropská unie půjčila v době covidové pandemie na kapitálových trzích a které se zavázala společně splatit. Jednotlivé státy si prostředky rozdělily a zavázaly se výměnou provést reformy, které mají podpořit fungování ekonomik i veřejné správy po pandemii. Čerpání těchto peněz je podmíněno dodržováním principů právního státu a přihlíží se při něm ke zprávě Evropské komise o právním státu.

Čtěte také

iROZHLAS

Jourová: Novela o rozhlasu a televizi může být v rozporu s evropským právem. Rozhodne ale až soud

Členské státy samy pověřily Evropskou komisi, aby stav zmapovala a případně ochránila jejich vlastní peníze, které si mezi sebou vzájemně půjčují. Pro Českou republiku z toho vyplývá, že pro další období, které se bude týkat finančních nebo rozpočtových rámců Evropské unie po roce 2028, se bude s velkou pravděpodobností také přihlížet k tomu, jakým způsobem jsou naplňovány právě principy právního státu.

Evropská komise Česku vytkla, že zde dosud nebyla obnovena a dokončena revize pravidel o střetu zájmů, zejména pokud jde o oblast skutečného vlastnictví. Z čeho toto hodnocení vychází?

Zpráva zkoumá všechny čtyři oblasti a sleduje je v čase. Dívá se na to, do jaké míry byly naplněny principy účinného boje s korupcí, nezávislosti soudnictví nebo svobody a plurality médií. U doporučení týkajícího se zákona o střetu zájmů se vrací do minulosti. Posluchači si možná vzpomenou, že proběhla novela zákona o střetu zájmů, kterou následně Ústavní soud zrušil, protože byla přijata formou legislativního přílepku.

Tím se propojuje několik kapitol zprávy o právním státu. To, co bylo do zákona o střetu zájmů doplněno, bylo z hlediska principů právního státu obsahově správné, proces jeho přijetí ale správný nebyl. Proto novela přestala platit. Doporučení se ve zprávě objevuje opakovaně. Nejprve bylo vyhodnoceno, že Česká republika revizi provedla, v dalším roce se ukázalo, že novela už neplatí, a bylo proto potřeba se k ní vrátit. To se nestalo, a proto se stejné doporučení opakuje letos.

Odkud Evropská komise bere informace pro hodnocení jednotlivých států? A co kromě soudnictví hodnotí v případě Česka pozitivně? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.