Molekulárního biologa Karla Rašku jr. vyhnaly za oceán sovětské tanky. Pro schopné lidi hranice neexistují, věří
Mezi 200 tisíci Čechoslováky, kteří odešli v době vlády komunistického režimu do exilu, byla také řada nadaných vědců. Patřil k nim i Karel Raška junior, syn významné farmakoložky a světoznámého epidemiologa, kterému lidstvo vděčí za vymýcení pravých neštovic. Jen doma v Československu si ani jednoho z nich tolik nepovažovali. Karel Raška junior se rozhodl pro jinou cestu – odjel do Spojených států, kde se nakonec stal uznávaným virologem.
Se svou rodinou emigroval v den srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. „Čekal jsem do pozdního odpoledne, jestli nebude vyhlášená mobilizace. K tomu nedošlo, tak jsem i s manželkou a synem odjel do Rakouska,“ vypráví Karel Raška junior na videu Národního českého a slovenského muzea a knihovny ve státě Iowa.
Kariéra za velkou louží
Právě do Spojených států směřovaly jeho další kroky. Od začátku se prý za oceánem cítil jako doma. O své kariéře, tentokrát už v rodné češtině, promluvil před několika lety i v rozhlasovém vysílání:
„Původně jsem biochemik a v Americe jsem pracoval po desetiletí jako molekulární virolog. Tam je ovšem výhoda být lékařem, tak jsem si udělal všechny klinické atestace. Postupně se mi dařilo, až jsem se stal přednostou velkého oddělení.“
Věda jako rodinné dědictví
V roce 1976 byl profesor Karel Raška jmenovaný profesorem patologie a mikrobiologie. Svůj výzkum zasvětil studiu národových virů, několikrát byl zvolený jedním z nejlepších amerických lékařů.
Zájem o vědu měli Raškovi v rodině. Dědeček Karla Rašky juniora se prý přátelil s Albertem Einsteinem a medicíně se věnovala také jeho babička. Maminka Helena Rašková byla významná farmakoložka a otec, Karel Raška, epidemiolog světového významu.
Právě on nastartoval v 60. letech program Světové zdravotnické organizace pro boj s pravými neštovicemi. Byl velkou inspirací pro své syny – Ivana a Karla juniora.
Cestovat je normální
„Pracoval jsem jako vědecký aspirant v ústavu profesora Františka Šorma, což byl světový biochemik a organický chemik. V roce 1965 tam nakrátko přijel profesor univerzity v Yale, který si mě oblíbil a pozval mě na stipendium,“ pokračuje Karel Raška junior ve vyprávění
Tehdy se seznámil se Spojenými státy, svým budoucím domovem. Cestu na západ mu otevřela uvolněná 60. léta.
„Pro nás byl zážitek dostat se na měsíc pracovat do Štětína do nemocnice,“ vzpomíná dnes po telefonních linkách z New Jersey. „Ve svobodném světě bylo vždycky zcela normální, že vědci a univerzitní studenti cestovali po celém světě. V Americe bylo téměř nemožné dělat kariéru v akademické sféře, aniž ty vědci byli alespoň rok v Anglii, ve Švédsku nebo v Austrálii.“
Pro schopné lidi není hranic
Vycestovat je nutné, říká Raška a dodává, že neméně důležité je umět pak nabytými zkušenostmi pomoct rozvoji vědy doma – ve vlasti. On sám na Českou republiku nikdy nezapomněl a ta se mu v roce 2010 odměnila medailí za zásluhy, kterou převzal z rukou prezidenta.
Profesor Karel Raška letos oslavil 80. narozeniny. Dál žije v USA a pracuje na Rutgersově univerzitě v New Jersey. Je zářným příkladem svého vlastního rčení, že pro schopné lidi není hranic.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
125 letadel, 18 hodin, 13 tun. Přečtěte si, jak probíhal americký útok na íránský jaderný program
-
‚Evropu už moc nezajímá, jestli mají v Rusku iPhony, jde o ty velké věci.‘ EU schvaluje 18. balík sankcí
-
Volání po impeachmentu i početná podpora. Američtí politici reagují na útok Trumpa na Írán
-
Írán volí mezi řadou špatných možností reakce na útok. Ani nedělat nic ale nezaručí bezpečí, říká expert