Mohl by být na Saturnově měsíci život? Christophe Sotin z NASA poskytl Radiožurnálu exkluzivní rozhovor
Vědci z NASA zjistili, že na měsíci planety Saturn – Enceladu – je tekutý oceán. Profesor Christophe Sotin z laboratoře proudového pohonu NASA při své návštěvě Česka v exkluzivním rozhovoru pro Experiment vysvětlil, proč je tento objev tak důležitý.
Z čeho vyvozuje, že by na Enceladu mohly být stejné podmínky jako na dně zemských oceánů, tedy takové, ve kterých by mohl vzniknout život?
Na Zemi, v na rozhraní oceánu a zemské kůry, existují tzv. hydrotermální vývěry. A když se geologové před více než 20 lety potopili k těmto vývěrům, skrz které proudí energie z nitra Země do oceánu, objevili život. A na Enceladu je velmi podobné prostředí.
Musíme být ale velmi opatrní s tou spojitostí mezi přítomností vody a života. Někdy vtipkujeme, že Země je znečištěná životem. Můžeme ale očekávat život i na Enceladu? To by byl samozřejmě velký objev.
V současnosti jsou dvě teorie o vzniku života na Zemi. Podle jedné vzniknul na povrchu Země, na kontinentech, kde se střídají vlhká a suchá období. A druhá teorie je, že vznikl právě v tom prostředí, o kterém mluvíme, tedy na mořském dně. A sluneční soustava nám nabídla místo, kde tuto hypotézu můžeme otestovat.
Na data z Enceladu jste přitom prý narazili vlastně náhodou, když jste při průletu kolem měsíce zjistili nějaké anomálie. Bylo to tak doopravdy?
Ano, bylo. Prolétali jsme kolem Enceladu a člověk, který ovládal magnetometr, si všiml nějaké odchylky. Byl si jistý, že jeho přístroj je v pořádku, takže ho to zaujalo a doporučil, abychom se na to podívali blíže.
Rozhodli jsme se proto pozorovat Enceladus kamerou a dalšími nástroji a teprve pak jsme objevily ty gejzíry, o kterých si dnes už můžete všude přečíst.
Když se nám začaly vracet první obrázky, bylo to něco úchvatného. Jste 1,5 miliardy kilometrů daleko a díváte se na snímky něčeho, o čem nikdo neměl ani tušení, že to existuje. Byl to objev, se kterým jsme vůbec nepočítali, když jsme misi Cassini připravovali.
Marie Běhounková, jedna z českých vědkyň, která s vámi spolupracovala, v dubnu pro Technet prohlásila, že by bylo velmi obtížné dostat sondu na oběžnou dráhu Enceladu. Proč to tak je?
Problém s Enceladem je, že je velmi malý, takže má malou gravitaci. Musíte se nejdřív dostat na oběžnou dráhu Saturnu a teprve pak k Enceladu. A to je velmi složité.
Přistát na jeho povrchu by myslím bylo jednodušší. Není tam ale žádná atmosféra, takže musíte přijít na to, jak zabrzdit přistávací modul, abyste na povrchu nehavarovali. A jsou tam i další úskalí. Ale pracujeme na tom.
Součástí mé práce je dívat se do blízké budoucnosti, rozmýšlet, co zvládneme za 25 nebo třeba 30 let.
