Mittenwaldské housle jsou dělané s láskou a beze spěchu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bavorská obec Mittenwald je od 17. století centrem výroby houslí
0:00
/
0:00

V životě málokteré obce hraje hudba takovou roli jako v bavorském Mittenwaldu. Už od dob Matthiase Klotze je městečko světově známé výrobou houslí. Klotz má dokonce sochu před kostelem. A rozhodně si ji zaslouží. Právě tento muž tu s výrobou houslí v 17. století začal a do té doby nijak významná obec začala vzkvétat.

Anton Maller právě vyrábí k poničeným houslím kopii hlavy. V jeho dílně to voní dřevem a laky. Na stěnách visí nejrůznější dláta a nářadí.

Pracovní stůl je kvůli světlu přímo před oknem. „V létě tu mám vždy hosty. Stojí venku a dívají se, jak pracuji,“ popisuje. Antona Mallera to nijak neruší. Se stavěním houslí začal už v roce 1966.

Tajemství místních houslí spočívá i ve dřevě

„Dřevo je vždycky stejné. Horní stěna se dělá ze smrku, zbytek je javor a hmatník je z ebenu. Ale samozřejmě není dřevo jako dřevo. Záleží, jak je měkké, jak je staré, jak dlouho je uskladněné,“ objasňuje mi taje houslařského řemesla pan Maller.

Smrkové dřevo z okolních alpských svahů dodává houslím tu správnou rezonanci. „Právě materiál a skutečnost, že Mittenwald leží na obchodní cestě mezi Augšpurkem a Benátkami, přivedly Matthiase Klotze k nápadu tu otevřít dílnu,“ dozvídám se.

V 17. a 18. století poptávka po houslích stoupala. Matthias Klotz začal vyrábět housle ve velkém. Sám by na to nestačil, a tak pro něj začalo pracovat mnoho místních řezbářů. Zvuk houslí z Mittenwaldu získával na věhlasu.

Anton Maller vyrábí housle přes 35 let

Pracovat se nesmí pod tlakem

„Když hraju na své housle, dělá mi to radost. Je úžasné, jak ze stromu, který rostl 250 let, jdou tak nádherné tóny,“ zamýšlí se výrobce houslí. To už jsem v další dílně u Antona Sprengera. Je z desáté generace přímých potomků Matthiase Klotze.

„Mojí filozofií je nepracovat pod tlakem. Prostě to dělat s láskou,“ shrnuje. „Ročně vyrobím něco mezi čtyřmi až osmi houslemi. Vše dělám sám. Používám jantarový lak jako staří mistři.“

Ty nejlepší housle od Antona Sprengera přijdou na nějakých osm tisíc eur. Nejde mu prý o peníze, ale o vytvoření něčeho výjimečného.

Housle nejsou housky

Anton Sprenger se s houslemi doslova mazlí. „Samozřejmě to jde dělat sériově jako v obřích halách v Číně, nastříkat lak pistolí, ale to raději jeden pořádný kousek, který za to stojí,“ je přesvědčen.

V Mittenwaldu dnes staví housle šest houslařů. Nekonkurují si vzájemně? „Částečně je to konkurence, částečně jsme přátelé. Ale pro muzikanty je dobré sem přijet. Když si nevyberou u mě, mohou jít k dalšímu,“ říká Anton Sprenger.

„Houslařství není jako pečení housek. Naší největší konkurencí jsou staré housle. Na ně mohou hrát děti majitele i jeho pravnoučata,“ dodává Anton Maller, který nikdy nezalitoval, že pokračuje v houslařském řemesle.


Zvětšit mapu: bavorský Mittenwald

autor: kls
Spustit audio