Mistrovství světa nám nastavilo zrcadlo. Fungování reprezentace potřebuje restart, říká předseda fotbalové asociace David Trunda

Před týdnem po prohře české reprezentace s Mexikem, která zpečetila konec českého týmu na mistrovství světa, jste na sociální sítě napsal, že se jen těžko hledají slova. Jaká slova vystihují to, co po českém účinkování na šampionátu cítíte dnes?

Těsně po zápasu je člověk plný emocí, pocity jsou ale stále stejné, byť už uplynulo trochu času. Je to smutek i zklamání z toho, že se nepodařilo postoupit do play-off. Na druhé straně se radujeme z toho, že jsme se po dvaceti letech na mistrovství dostali – na to by se nemělo zapomínat. Zároveň nám to nastavilo zrcadlo a ukázalo, jak na tom jsme a co všechno musíme změnit.

Čtěte také

Všichni nesou kolektivní vinu. Bylo to nevydařené vystoupení, říká Horváth po českém konci na MS

Když do toho zrcadla koukáte, máte pocit, že český tým předvedl maximum možného?

O tomto se hodně diskutuje po každém zápase. Měl jsem možnost být součástí všech zápasů, celého procesu, a myslím si, že do toho všichni dali všechno a snažili se bojovat jak lvi. To, že se utkání nezvládla, je samozřejmě sportovní výsledek.

Máte pocit, že to, co jsme viděli, je strop současného českého fotbalu?

Těžko říct. Asi bych to nenazýval stropem českého fotbalu, myslím si ale, že tomu všichni dali všechno. To, že jsme nezvládli utkání vyhrát a postoupit dál, je pro nás hlavně zklamání, protože cílem bylo postoupit.

Být po dvaceti letech na mistrovství světa je nicméně obrovská zkušenost, ze které se musíme poučit. Je třeba nastavit fungování české reprezentace trošku jinak a udělat i restart toho, jak česká reprezentace funguje.

Jedna věc jsou výsledky a druhá to, jak se český tým prezentoval. Máte pocit, že to, co jsme viděli, byl strop?

Nevyhráli jsme. Kritika, která se na nás snesla, byla někdy oprávněná, někdy ne. Jsem zastáncem toho, že veškerá kritika se musí vnímat a je třeba ji vyhodnotit.

Čtěte také

iROZHLAS

Ve hře českého týmu jsem viděl chaos. Útočníci byli ztraceni a neměli šanci se prosadit, říká expert Jirkal

Jestli to byl strop nebo ne, nechám na zhodnocení sportovního sektoru a generálního manažera Pavla Nedvěda, který to dostal za úkol. Dnes jsme spolu s odstupem několika málo dní probírali, co všechno jsme mohli udělat jinak v rámci fungování reprezentačního týmu. Hráči tomu ale dali skutečně maximum. Jestli to byl strop, nevím, byl to ale určitě obraz aktuálního stavu a možná i reality českého fotbalu.

Co mohl český tým udělat jinak?

Včera jsem dlouho diskutoval i s kapitánem Láďou Krejčím. Bavili jsme se o detailech – jak to viděli hráči, jak to viděl on... Což je velmi důležité udělat okamžitě po mistrovství světa. Shodli jsme se v mnoha bodech a jednou z věcí, která hrála roli, byla mentální únava hráčů.

Co mohlo být jinak

Na mistrovství jsme se kvalifikovali jako jeden z posledních týmů a jako destinace nám byl přidělen Dallas. Létali jsme pak obrovské vzdálenosti Dallas–Atlanta, Dallas–Guadalajara, Dallas–Mexico City, kam jsme přiletěli kvůli nadmořské výšce až den před zápasem.

Bavili jsme se o tom, jestli jsme některé věci nemohli udělat jinak. Řešili jsme například, zda jsme během měsíčního společného programu nemohli zvolit jiný režim. Vyhodnocujeme všechny aspekty: kondiční stránku, mentální připravenost i organizaci celého mistrovství. Pavel Nedvěd navíc připravuje sportovní analýzu, na jejíž výsledky si ještě budeme muset chvíli počkat.

Čtěte také

První změna po neúspěšném mundialu. Trenér Koubek končí u reprezentace, Trunda přijal jeho rezignaci

Trenér Miroslav Koubek v pondělí rezignoval. Přemlouval jste ho, aby si to rozmyslel?

Je důležité říct, že celý proces výběru pana trenéra probíhal tak, že poté, co jsme se shodli ve sportovní pracovní skupině i s Pavlem Nedvědem, jsem se s ním na Kladně sešel. Dohodli jsme se na spolupráci, stanovili jsme si cíl postoupit na mistrovství světa a zároveň nastavit principy dlouhodobého fungování, restrukturalizace českého národního týmu, dát mu nový impuls.

Když jsme se sešli po mistrovství světa, během rozhovoru pan trenér řekl, že nabízí svou funkci k dispozici a že pokud usoudíme, že nastal čas na změnu, je připraven odejít. Já jsem mu vysvětlil důvody ze svého pohledu a nakonec jsme se dohodli na korektním ukončení spolupráce.

Tak, jak to popisujete, to skoro působí, že jste to panu Koubkovi vnukl…

Nemyslím si, že bych mu to vnukl. Opravdu to vzešlo z naší debaty. Pan trenér nabídl svou funkci k dispozici a následně jsme se začali bavit o tom, proč k tomu dospěl a z jakých důvodů. Nakonec jsme se dohodli. Byla to otevřená diskuze, během níž jsme si všechno vyjasnili, včetně mediálního tlaku, který pan trenér vnímal, i některých věcí, které považoval za nespravedlivé. Myslím, že právě to všechno sehrálo roli v tom, že jsme se nakonec dohodli.

Čtěte také

iROZHLAS

Zelenka by u reprezentace rád viděl Trpišovského. Cesta k novému trenérovi bude ale podle něj složitá

Ve fotbalovém prostředí bývá zvykem, že trenér při odchodu dostane takzvaný zlatý padák. Tady to ale bylo velmi korektní. Pan trenér řekl, že chce skončit ke dni našeho setkání, bez jakýchkoli dalších podmínek. Ukončení spolupráce proto proběhlo velmi korektně.

Pan trenér si zaslouží velké poděkování za to, že nás dovedl na mistrovství světa. To byl koneckonců hlavní cíl. Je to výborný člověk, který na klubové úrovni během své kariéry dokázal opravdu mnoho, a chtěl bych mu za to poděkovat.

Jak by měl restart českého národního týmu vypadat? A jaká kritéria by měl splňovat nový trenér fotbalové reprezentace? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.