Mise KOSTKA. Česká studentská družice z Vysokého učení technického v Brně už je na oběžné dráze

„Jedná se o první družici v České republice, která je navržená a sestrojená studenty a poletí do vesmíru,“ vysvětluje Patrícia Janigová ze studentského týmu YSpace a Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT.

Než se člověk ke družici KOSTKA vůbec dostanex, musí projít přísnými pravidly čisté laboratoře. „Studenti to sestrojovali v prostorách, kde jsou přísné podmínky na čistotu,“ líčí Janigová.

Cestovní kufr na přepravování satelitu|foto:Marek Hensl, Český rozhlas

Laboratoř CEITEC Nano Lab je místo, kam se nesmí dostat žádný prach, takže si všichni návštěvníci musejí obléct speciální boty, plášť a očistit všechna zařízení.

„Úplně přesná velikost je 10 x 10 x 11,3 centimetrů,“ popisuje velikost družice KOSTKA student a konstruktér Kryštof Boháč z FEKTu VUT. Přechovává ji v ochranném kufříku.

„Je vystlán pěnou, která odizoluje případné nárazy, šoky, které by tomu satelitu nemusely úplně prospět. Kolem toho je udělaná taková kostra. Je třeba dávat pozor na solární články, jsou docela křehké. Jakékoliv poškození snižuje výslednou energii, která je na oběžné dráze kritická. Nechceme přijít ani o miliwatt,“ popisuje Boháč.

Krejčovské metry?

Je to malinký satelitek, takzvaný cubesat. Nahoře je něco, co vypadá jako čtyři krejčovské metry vedle sebe.

„Tohle je anténa. Jsou to klasické metry. V tomhle stavu je složený. A jak tady pak může být vidět, že přes ně vedou nějaké struny, tak na oběžné dráze ty struny přepálíme a tím pádem se nám anténa rozvine a můžeme ji používat k vysílání, přijímání,“ komentuje konstruktér.

Družice Kostka v různých polohách ve sterilní laboratoři CEITEC Nano Lab|foto:Marek Hensl, Český rozhlas

Kreativní anténa je tedy vlastně vyrobena z metru. „K anténě pak máme rádio vlastní výroby. A pak klasický satelit, který má palubní počítač – ten jsme si vyvíjeli – a energetický systém,“ doplňuje Boháč.

Takže tady nahoře je anténa a po stranách jsou solární panely. To rádio je ukryté někde vevnitř.

„Všechny komponenty, které jsou takhle vidět zvenčí – až na ta malá dvířka zespodu pro komerční anténu – to jsou všechno komponenty, které jsme vyvíjeli my v týmu,“ podotýká Šimon Pokorný z YSpace a FEKTu VUT.

Cesta pro další mise

Samotná družice ale nemá sloužit jen jako technologická demonstrace. Podle Kryštofa Boháče na ní studenti ověří vlastní zařízení, která později využijí při další vesmírné misi.

„Naše univerzita buduje meteorologickou stanici na Antarktidě, pomocí které budeme ověřovat rádiový sytém, kdy budeme využívat naši anténu ke sběru dat z této stanice a přenášet je zpátky k nám na univerzitu,“ přibližuje Kryštof Boháč.

Čtěte také

Budou řasy vyrábět kyslík ve vesmíru? Český výzkum zjišťuje, jak nastavit fotosyntézu pro podmínky mikrogravitace

Družice tedy vlastně půjde z Antarktidy do vesmíru a zpátky do Brna na VUT. „Taková sekundární část mise je, že pak ještě na jedné straně máme přidělanou kameru, takže se budeme snažit pořídit nějaké fotografie Země a poslat si je zpátky,“ vysvětluje Boháč.

„Hlavním cílem je ověřit naše komponenty, naše rádio a kamera jsou pak takový přídavek,“ říká a pokračuje. 

Zkušenosti z mise studenti využijí při přípravě složitější družice CIMER. Ta se zaměří na výzkum chování bakterií a řas ve vesmíru.