Miroslav Rác na Khamoru vystoupil se svou klavírní tvorbou věnovanou obětem romského holokaustu

„Dnes zazněla moje klavírní tvorba věnovaná obětem holokaustu. Zazněly skladby Slzy, Zamyšlení, Srdce pláče, Transport, Synagoga a další,“ říká Miroslav Rác, který patří mezi přední skladatele a muzikanty Muzea Auschwitz - Birkenau v Osvětimi.

„Je to moje srdcová záležitost. Dlouhá léta chodím do Osvětimi a jsem spolupracovníkem 13. bloku Sintů a Romů, který založil Romani Rose a Roman Kwiatkowski, Já jsem skladatelem po Muzeum Auschwitz – Birkenau, kde jsme natočili dva pamětní filmy podkreslené mojí klavírní tvorbou, konkrétně jde o Poemu A mol a Zamyšlení.“

„Moje rodina byla v koncentračních táborech, ve kterých zemřeli. Můj dědeček jich prošel několik.“

Pro Ráce byl koncert klasické hudby, který proběhl během světového romského festivalu Khamoro první veřejnou akcí po pandemii koronaviru.

„Obecenstvu jsem nabídl svoji tvorbu, která je na památku obětí holokaustu – abychom nezapomněli a připomněli si pravdu, protože toto se opravdu stalo. Romové měli velmi těžký osud, padli na úplné dno lidské důstojnosti. Mnoho Romů, kteří se dostali do koncentračních táborů, nebyli ani zaevidovaní. Sotva přišli, byli spáleni.“

Rác v těchto dnech připravuje své CD, které bude věnované obětem holokaustu. Společně s Miroslavem Rácem vystoupila i zpěvačka Pavlína Matiová. Zazpívala nejznámější romské písně, které vznikly přímo v koncentračních táborech:

„Zazpívala jsem tři romské písničky. Jednou z nich byla Auschwitzate, která vznikla v Osvětimi. Potom Čhajori romaňi, která má také spojitost s romským holokaustem. Jako poslední jsem zpívala mezinárodní romskou hymnu Dželem, Dželem. Halgata se určitě musí procítit. Melodie i harmonie v těchto písních k tomu nabádá, plakat u nich. I text, i když ten není úplně potřeba. Stačí, když zpíváte srdcem.“