Miroslav Kalousek: Rozpočet je obludně přefouknutý. Není to budování budoucnosti, ale její projídání

V pondělí mají pokračovat koaliční jednání k návrhu státního rozpočtu na příští rok. Povedou k výraznějšímu snížení schodku? Kolik a na čem se dá reálně ušetřit? A jaké dopady bude mít, pokud schodek zůstane na úrovni 389 miliard? Tomáš Pancíř se ptal bývalého ministra financí a někdejšího předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska.

Motoristé sobě už včera na schůzce s premiérem a ministryní financí předložili návrhy, které by podle nich snížily deficit rozpočtu o 20 miliard. Další návrhy na snížení deficitu slibuje také SPD. Vy máte se skládáním státního rozpočtu a s různými politickými vyjednáváními okolo bohaté zkušenosti. Očekáváte, že koalice deficit sníží?

Nevím, ale mohu si jen povzdechnout: No, to si vzpomněli brzo. Rozpočet se přece netvoří tehdy, když se píše nebo projednává. Tvoří se během celého roku. Je dominantně určen zákony. Zákony, které nařizují výdaje, nebo smlouvami, které nařizují výdaje. Zákony, které nařizují platit daně.

Čtěte také

Osm měsíců vlády všichni vládní poslanci bez protestu zvedali ruce pro rozhodnutí, která nařizovala zvýšit výdaje o desítky miliard, neudělali nic pro to, aby byly zákony, které by nařizovaly nižší výdaje.

Když si ale celý večer bezstarostně objednávám, tak bych se neměl divit, že mi přinesli účet. Proto moc nechápu pozici, kdy osm měsíců usilovně zvyšovali výdaje, a teď je chtějí snižovat. To pro mě není úplně srozumitelné. Tlak na snížení deficitu ale samozřejmě vítám. Jak moc bude úspěšný, nevím.

Když říkáte, že to není výsledek nějakých prázdninových jednání, ale toho, co je v zákonech, tak jaký je vlastně prostor v návrhu státního rozpočtu ještě deficit snížit?

Bavíme-li se o příštím roce, bavíme se také o zákonech, které sice vláda schválila, všechny tři koaliční strany s nimi souhlasily, ale ještě nebyly schváleny parlamentem. Takže bez problému nemusíte schválit zákon o financování veřejnoprávních médií, máte osm miliard doma, nemusíte schválit mimořádné navýšení plateb za státní pojištěnce pro zdravotní pojišťovny – to opravdu není nezbytné –, ušetříte 21 miliard. Nemusíte schválit zákon, který plošně podporuje spotřebu v elektřině, máte doma 17 miliard.

Čtěte také

To jsou ony obnovitelné zdroje?

Ano, obnovitelné zdroje. Podporujete spotřebu. Čím více někdo spotřebovává, tím více ho podporujete, což si nemyslím, že je v tomto případě dobře.

To by ovšem vláda musela říct: Ano, my jsme to neměli schvalovat, zákony stahujeme ze sněmovny, nechceme, aby je vláda schválila. A už jenom toto by stačilo k tomu, aby se dostali pod hranici tří procent, kterou slibovali ve svém programovém prohlášení. Oni si jinak se svým slibem z programového prohlášení nedělali starosti, a deficit vysoko překročili

Toto očekáváte, že se stane?

Ne, to neočekávám. Jen odpovídám na vaši otázku, co by se dalo dělat.

Pokud zástupci Motoristů včera mluvili o tom, že přišli s konkrétními návrhy, jak by rozpočet mohl klesnout o 20 miliard, tak co to může být?

Opravdu nevím, s čím tam přišli, budete se muset zeptat jich. Nelze vyloučit, že třeba berou zpátečku u nějakého zákona, který už podpořili.

Bývalý ministr financí a někdejší předseda TOP 09 Miroslav Kalousek

Určitě se dá diskutovat o tom, kolik se má přidat ve veřejné sféře. Na to je 36 miliard v rozpočtu. V situaci, ve které jsme, kdyby se přidalo jenom na inflaci, tak by se také ušetřilo hodně. Pochopitelně v provozních výdajích můžete vždycky jednotky miliard někde proškrtat. Můžete odložit i nějaké investice. Možností, jak se i na poslední chvíli dostat pod tři procenta, vzhledem k tomu, jak je ten rozpočet obludný a přefouknutý, je poměrně dost. Záleží na politické vůli.

Teď jste použil přívlastek obludný, v bezprostřední reakci jste rozpočet označil za strašný. Platily by tyto přívlastky, i kdyby byl deficit o 20 nebo 30 miliard nižší?

Stále, samozřejmě. Cokoliv, co je nad úrovní letošního roku, si tyto přívlastky zaslouží. Jsou to deficity, které by odpovídaly nějaké krizové situaci. My ale máme hospodářský růst a nízkou nezaměstnanost.

Čtěte také

Hospodářský růst přinese příštímu rozpočtu bezbolestně 70 miliard korun příjmů navíc, které by se daly použít ke snižování deficitu. Vláda ale sice bude mít o 70 miliard vyšší příjmy, zároveň však naplánovala asi o 150 miliard vyšší výdaje. To naprosto neodpovídá makroekonomickému prostředí, ve kterém jsme.

A bohužel to není kvůli investicím. Ve vztahu k HDP se bude investovat zhruba stejně jako letos. Nejvíc znepokojující na tom rozpočtu je, že prudce rostou provozní výdaje, které každodenně zkonzumujeme, a které nejsou kryté příjmy. Musíme si na ně půjčovat.

Letos je to 47 miliard korun. Kdybychom neinvestovali ani korunu, pořád si musíme půjčit 47 miliard na svůj každodenní konzum. Příští rok to bude 99 miliard.

A to není budování budoucnosti, to je projídání budoucnosti. I ta budoucnost bude mít své každodenní provozní výdaje, ale vedle toho bude muset platit to, co jsme my zkonzumovali, ale nezaplatili. A bude to muset splácet i s velmi tučnými úroky. To už je dluhová spirála, která ohrožuje každého z nás.

Zatím mluvíme o debatách, jak snížit deficit. Na druhé straně třeba ministr školství už v pondělí v našem vysílání říkal, že chce ještě jednat o tom, aby dostal víc, než má podle návrhu do školství zamířit. Nepůjdou tedy proti tomu ještě snahy některé kapitoly navýšit? A bylo by rozumné některé kapitoly navýšit?

Čtěte také

Vždy záleží na prioritách konkrétní vlády. Vláda zvyšuje výdaje, jak už jsem řekl, o obludných 150 miliard korun, což je o 6,2 procenta víc než v letošním roce. Zatímco celkové výdaje tedy rostou o více než šest procent, kapitola školství se zvyšuje jen o 1,5 procenta. To nám říká, jakou prioritu tato vláda vzdělávání přikládá.

Kdyby šetřila všude, tak to chápu. Jestliže ale tímto způsobem přidává všude a na školství jen 1,5 procenta, cítil bych se jako ministr školství velmi frustrovaný. Vzdělání by totiž mělo mít trochu jinou prioritu.

Proč Miroslav Kalousek považuje argumenty vlády pro tak vysoký schodek rozpočtu na rok 2027 za absurdní? A nemůže tak trochu za současnou situaci i předchozí vláda Petra Fialy? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Tomáš Pancíř , opa

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.