Mír na Blízkém východě? Ceny pohonných hmot se k předválečné úrovni hned nevrátí, odhaduje analytička Jana Klímová

Pokud se situace na Blízkém východě uklidní, tak by měla regulace pohonných hmot logicky skončit, to ale podle Jany Klímové v dohledné době nenastane.

Čtěte také

Petr Holub: Nová realita. Benzin může být brzy za 35 korun

„Osobně si myslím, že regulace ještě neskončí, když jsem se ptala na ministerstvu financí, tak mi odpovědělo, že regulace bude pokračovat, dokud bude cena ropy na světových trzích výrazně nad předkrizovou úrovní a bude v důsledku konfliktu výrazně nestabilní a volatilní,“ říká analytička.

Ropa Brend stojí nyní přes 90 dolarů za barel, zatímco před krizí to bylo přibližně 70 dolarů za barel. Podle Klímové je ovšem otázka, co to znamená stabilní cena, protože v tomto rozpětí cena kolísala i loňský rok.

Spotřební daň

Klímová rovně upozorňuje na to, že v souvislosti s blížícími se prázdninami může potávka růst. „A když roste poptávka tak roste i cena,“ říká.

„Další věc je, že vládu bude brzdit to, že součástí regulace cen je i snížení spotřební daně z nafty, která snižuje cenu, když se započítá i poměrná část DPH, o více než dvě koruny na litr,“ dodává s tím, že toto by s regulací zřejmě měla vláda opustit. Půjde ovšem o nepopulární opatření, protože se to promítne do ceny směrem vzhůru.

Čtěte také

Zámečník: Ropa po otevření Hormuzu zlevní. Než se ale trh stabilizuje, potrvá to přinejmenším měsíce

Podle analytičky se ceny mohou vracet k předválečné úrovni v řádech měsíců. A podobně vidí situaci s cenami ropy i sociolog Daniel Prokop, který se obává, že obvykle trvá dlouho, než se zvýší spotřební daň na původní úroveň.

„Kdyby se zvyšovala podle inflace nebo podle reálné hodnoty, tak je dnes daleko vyšší než hladina, kterou snižovala vláda. Pořád ubíráme výběr daní na spotřební dani nejenom z nafty, ale i dalších věcí, což není úplně šťastné z hlediska toho, kde vybírat daně,“ vysvětluje sociolog.

Plyn a elektřina?

A jak to bude s cenami plynu a elektřiny, pokud bude mírový proces na Blízkém východě pokračovat?

„Ceny plynu také zůstávají pořád vyšší než před krizí. Předpoklad, že by se to mělo snižovat v nejbližší době, podle analytiků není – nejistota setrvává,“ říká Klímová. Poukazuje také na to, že v letních měsících se doplňují zásoby plynu do podzimních zásobníků, a ty jsou po letošní zimně hodně vyčerpané ve srovnání s předchozími lety.

Čtěte také

Růst cen energií kvůli válce? Pro většinu domácností bude snesitelný, stát by měl reagovat adresnou pomocí, míní Prokop

„Je tady opět potenciál, že poptávka bude růst, a tím pádem se udrží vysoká cena. To se může promítnout do nabídkových cen v příštím roce.“

Nárůst cen elektřiny není tak velký – velkoobchodní ceny se pohybují 10 až 15 procent nad cenami, které byly před krizí.

„Faktorů, které do toho vstupují, je víc. Není to jen cena plynu, která táhne elektřinu, ale především vývoj cen povolenek. Máme pořád hodně elektřiny z uhlí, na kterou jsou potřeba povolenky. A ta se vyvíjela spíš příznivě, takže je možné, že tam žádný velký vliv nebude,“ odhaduje Klímová.

Jak se vyvíjela životní úroveň od roku 2021, když začala inflační krize? Poslechněte si celý rozhovor.